Jaké máte pocity krátce po turnaji?
Jedno oko pláče, druhé se směje, protože jsme byli blízko. Možná chyběla jedna střela deset minut před koncem. Dát gól, třeba bychom to udrželi. Na druhé straně to bylo i daleko, protože soupeř byl kvalitní a nepouštěl nás do čistých šancí. Byl kvalitnější, měl větší individuality, zručnější, silnější na puku, vyhrával osobní souboje. My se přes tohle neuměli prosadit. Nasbírali jsme zkušenosti, myslím, že pro ty naše mladé kluky to bude dobrý start k lepší kariéře, do lepších lig. Jsem přesvědčený, že někoho z nich vytáhnou, někdo se dostane výš a potom se mohou stát lídry polského národního týmu. Pak budou rozhodovat takovéto zápasy, jako to předvedl Michailis.
Překvapilo vás, jak se tým herně i výsledkově porval s konkurencí z NHL a nijak nepropadl?
Proto říkám, že jedno oko se směje, druhé pláče. Jsem moc rád, že jsme dovedli soupeřit s výbornými mužstvy, přičemž si musíme uvědomit, že letos byla jejich kvalita na zvlášť vysoké úrovni. V případě Ameriky, či Švédů nešlo o žádné druhořadé výběry. Slováci tady jsou silní, Lotyši byli loni bronzoví, Němci dokonce stříbrní. Prostě obrovská kvalita, které se rovnali naši kluci z polské ligy. Sám jsem před turnajem nevěděl, jak to bude vypadat, byla to velká neznámá. S předvedenou hrou i výsledky jsem spokojený. Jak říkám, bylo to blízko i daleko, musíme nabrat zkušenosti a vychovat individuality, které budou hrát v lepších soutěžích a pak tyto těžké zápasy rozhodnou.
Kde se podle vás turnaj zlomil, že nakonec sestupujete?
V tom, o čem mluvím. Kvalita a individuality. Francouzi je měli větší, dneska to zase zlomily individuality na straně Kazachstánu, který měl čtrnáct hráčů z KHL. Mají dva hráče z Magnitogorsku, který patří k nejbohatším klubům v soutěži. Michailis má snad 21 gólů a 22 asistencí. Obrovská kvalita. My jsme nehráli proti sobě rovným soupeřům. Proto jsme stříleli málo branek a body nám chybí.
Nelitujete, že jste protočil všechny gólmany, a neměl jste jasně danou jedničku?
Nemohl jsem, i když jsem chtěl. Bylo jasné, že pro gólmany to bude velká zátěž a my nemáme takového, který by byl schopný v takto krátké době odchytat pět zápasů. Johnny Murray má 35 let, Tomáš Fučík byl v bráně jednou, ale týden před mistrovstvím byl nemocný a bral antibiotika. Více jsme ho využít nemohli, z čehož jsem smutný. Proti Slovákům se ukázal velmi dobře. Kdyby byl zdravý, asi bychom točili jen dva brankáře a třetího bychom brali jako dvojku. Dělali jsme, co jsme mohli. V našich rozhodnutím bych nic neměnil.
Co ten turnaj přinese polskému hokeji?
Velkou propagaci, reklamu pro polského diváka, který se o hokej nezajímal. Tady byla plná hala, devět tisíc lidí, a možná pět stovek bylo poprvé na hokeji. Zažili atmosféru, vidí úroveň hry. Polská televize neměla vysílací práva, vzal to soukromý Polsat, dělali studia hodinu před i po zápase, měli experty, rozebírali detaily, vše vysvětlovali fanouškům, o co jde… Popsali dění na ledě i v zákulisí, jak to funguje. Máme pozitivní ohlasy, že jsme udělali dobrou práci.
close
info
Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň
zoom_in
Smutek polských hokejistů po sestupu.
A chuť pokračovat také máte?
Jsem na mistrovství světa elity poprvé, velmi si toho vážím. Mohl jsem jako reprezentační trenér vést mužstvo proti takovým týmům jako je Amerika, Švédi, Němci, Slováci, kteří mají zkušené trenéry, kteří mají bohaté kariéry za sebou. Je to pro mě obrovská čest a jsem strašně rád za to, že jsem tady mohl být. Smlouvu mám na další rok, uvidíme, co bude. Sedneme si na výboru a uvidíme, jestli budou spokojení. Smlouva je jedna věc, to ostatní druhá.
Bude cílem rychlý návrat?
Já si myslím, že ano, máme na to kvalitu. Musíme to trošku omladit, máme tam několik mladých kluků, kteří čekají, jiní zase končí reprezentační kariéru. Mají 38 let, v klubu už začínají letní přípravy, musejí zregenerovat a připravit se na další sezonu. Kdyby to takhle šlo dále, riskují zranění během sezony. Hokej je ale zatím živí a potřebují se uživit.
Může Polsko přemýšlet nad tím, že bude stabilnějším členem elitní skupiny mistrovství světa?
Někdo z expertů České televize, myslím, že David Pospíšil, říkal, že s Polskem je potřeba počítat, že spadnou, pak postoupí, zase spadnou, postoupí… Až si těch kluků někdo všimne, dá jim příležitost a vychová v nich ty individuality, tak pak ty individuality budou takové těžké zápasy rozhodovat. Je to nějaký proces. Není to jen, že přijdete odněkud, poskládáte to a budete hrát. Máme jen dva naturalizované brankáře, ostatní jsou všechno kluci vychovaní v Polsku. Máme dvacet stadionů a v extralize devět mužstev. A pět set registrovaných hráčů. To je strašné. Kanada vybírá z pěti set hráčů NHL.
Mládeži ten šampionát také pomůže, že?
Když ten sport vidí, byli tady ti chlapci, tak nebude problém se přihlásit na hokej. Nebude se rozhodovat mezi hokejem a fotbalem. Každý chlapec hraje fotbal a ne hokej. Kdo tady byl nebo viděl v televizi tu atmosféru, tak ví, že z toho vyjdeme lépe.
Jaký byl váš největší zážitek z turnaje?
Atmosféra a zápas s Amerikou. Byl úžasný, kluci podali fantastický výkon, pomohli nám diváci a dvě třetiny byly výborné. Pak nám trošku došly síly, ale celý turnaj velmi dobrá organizace. Všechno funguje, jak má být. Byl to jeden velký hokejový zážitek pro mě i celé mužstvo.
