Už proto ho nemůže atraktivní souboj s mateřským klubem nechat klidným. „Proti Vítkovicím jsem nastoupil pouze jednou. A dodnes si pamatuji, že to byl zvláštní pocit. Bylo to ještě ve federální lize v dresu Dukly Trenčín, kde jsem byl na vojně,“ přiznal Holaň.
Nikdy jindy Vítkovicím cestu nezkřížil. Až nyní.
Nervózní ale není. „Spíše se na utkání těším. Vítkovice vedou extraligu, mají silný tým, který je konsolidovaný a je delší čas pohromadě. Musíme si pohlídat hlavně útočnou sílu domácích.,“ poznamenal Holaň, který společně s hlavním trenérem Davidem Volkem nevídaným způsobem pozvedl celek z Holešovic.
Vždyť ze šesti zápasů pod jejich vedením dokázala Sparta vytěžit 16 bodů. „Je to pro nás určitě příjemné překvapení. Na druhé straně hráčský potenciál je ve Spartě obrovský,“ uvedl Holaň.
Strach z přijetí ostravských fanoušků nemá, i když mu je jasné, že potleskem jeho tým nikdo vítat nebude. „Na to jsou ale hráči Sparty zvyklí, všude to je stejné. Já to beru jako profesionál a spíše se soustředím na svou práci,“ řekl Holaň. Přesto při příchodu do haly očima zkontroluje a pozdraví známé a nejbližší, kteří si atraktivní souboj nenechají ujít. „Děti i přítelkyně budou fandit mně, to je jasné. Jenom u táty si nejsem jistý. Přece jen ve Vítkovicích dlouhé roky trénuje,“ směje se Holaň a jedním dechem dodává: „Jak ho znám, tak bude fandit dobrému hokeji.“ (au)
