Inkasoval pouze dvakrát. Nejprve v první třetině po ráně Martina Růžičky, ve druhé pak z hole třineckého obránce Milana Doudery.

„Snažil jsem se Růžu přečíst a myslel jsem, že mi to pošle do víka. Tím pádem jsem betony moc nezavřel, asi si přečetl scouting a věděl, kde mi to má střílet. Kde dostávám většinu gólů. Byla tam skulinka možná jen na ten puk, ale on to trefil a asi proto je tam, kde je,“ usmíval se Bartošák, který v prostřední části podržel spoluhráče především při samostatných únicích Ciencialy a Svačiny.

„Já myslím, že zlomovým momentem byla spíše ve třetí třetině šance Růži, kdy nedal na 3:2. Přece jen když v první nebo druhé třetině chytíte nájezd, tak i kdyby to bylo 0:2 nebo 1:3, tak je to hratelný zápas. Dát to Růža, tak bychom asi těžko hledali na tuto ránu odpověď,“ poukázal Bartošák na svůj nejhvězdněji okamžik, kdy za stavu 2:2 vychytal ve vyložené šanci třineckého ostrostřelce.

„Musím říct, že to sehráli hodně rychle a trefilo mě to do vyrážečky. Já jsem se jen reflexivně přesunul. Kdyby to poslal víc do víka nebo na to měl víc času, tak bych asi kapituloval,“ uznal strážce vítkovické svatyně.

Autor druhé branky Ocelářů Milan Doudera byl pochopitelně zklamaný. "Rozhodlo naše neproměňování šancí, střelecky jsme byli aktivnější, ale nepomohlo to. Určitě jsme nebyli horším týmem, ale neměli jsme potřebnou efektivitu v zakončení. Měli jsme dost šancí, kdy jsme mohli odskočit ve skóre na dva góly," pronesl obránce Slezanů.

Přitom Bartošák šel do prestižního souboje v situaci, kdy se spekuluje o jeho možném letním přestupu právě do tábora rivala. On však měl čistou hlavu. „Mám moc velkou radost, že pan Peterek řekl, že jsem v jejich hledáčku, ale teď jsem ve Vítkovicích a takové věci neřeším. Pro mě je každý soupeř stejný, byť vím, že oni jsou nebezpečnější do útoku, než některé jiné týmy v extralize. Ale že bych se zabýval tím, co proběhlo v novinách nebo na internetu, určitě ne. Na to není čas,“ prohlásil.

Na přímý dotaz Deníku, zda si umí přesun z Vítkovic do Třince představit, odpověděl otevřeně. „Jak říkám, tohle neřeším, jsem teď ve Vítkovicích, máme hodně slušně rozjetou sezonu, a co bude potom, budu řešit později. Asi to může to být jedna z variant, ale jak to dopadne, vám ještě neřeknu,“ uvedl Bartošák.

Vítězství v prestižním střetnutí si užíval. „Pamatuju si, že jsem s Třincem vyhrál v roce 2016, když jsem se vracel z Ameriky. To bylo snad poslední mistrovské utkání se mnou v bráně, které jsme vyhráli. Teď jsem se soustředil, aby to konečně vyšlo zase. Všichni víme, jakou mají sílu dopředu a šikovné útočníky. Naštěstí se nám to vzadu podařilo ukopat na dva góly a v závěru jsme šťastným gólem vyhráli. Zasloužili jsme si ho. Mělo to velký náboj, slyšel jsem třinecký kotel pořvávat nepěkná vulgární slova a o to víc jsem si děkovačky s fanoušky užil,“ vyznal se pětadvacetiletý brankář.

Teď se svými spoluhráči musí rychle zregenerovat a připravit se na nedělní pokračování extraligy. „Já si dám určitě doma jedno malé pivo a budu se připravovat na Karlovy Vary, protože to byl těžký zápas. Fyzicky, ale hlavně psychicky. A jestli jsou na tom kluci v šatně hůř, tak máme dost dobré zázemí, aby se dali dohromady,“ uzavřel s odhodláním jít do dalších bojů Patrik Bartošák.