Hůř na tom v letošní sezoně ještě nebyli. Místo aby se hokejisté Vítkovic ve třech domácích zápasech během pěti dnů nastartovali a odrazili se k lepším zítřkům, propadli se do extraligového suterénu. Tam se definitivně ocitli po včerejší dohrávce 9. kola s Hradcem Králové, kterému podlehli 2:5. Ostravané už jsou v tabulce desátí. A to především proto, že v osmi letošních zápasech na vlastním ledě vybojovali jen sedm bodů.

„Chtěli jsme konečně doma vyhrát, tu smolnou sérii prolomit a v tabulce si o něco polepšit. Ale nešlo to. Když jsme měli šanci, soupeř ji přežil a hned z protiútoku sám skóroval. Pokud jste v situaci, že už nutně potřebujete vyhrát, a zase dotahujete, přijde i nervozita. A ta vám na pohodě rozhodně nepřidá," řekl vítkovický obránce Lukáš Kovář.

Vítkovickým znovu nevyšla první třetina. Stejně jako v neděli s Plzní ji prohráli 0:2. Stav přitom mohl být opačný. „Je třeba říct, že jsme mohli brzy o dva góly prohrávat. Hned během prvního střídání nedali domácí do prázdné, následně nás výborně podržel gólman," přiznal otevřeně hostující kapitán Jiří Šimánek, který pak v 7. minutě otevřel skóre zápasu.

„To byly dva klíčové momenty. Ten třetí přišel v době, kdy jsme vedli tři jedna. Vítkovice nastřelily tyčku a my z protiútoku přidali čtvrtý gól," vrátil se Šimánek do 34. minuty. „Byla to naše venkovní klasika, tedy poctivá defenziva podpořená výborným gólmanem," liboval si Šimánek poté, co Jihočeši dokázali bodovat v sedmém zápase po sobě.

V závěru druhé třetiny se pokusil právě domácí Kovář ještě vyburcovat svůj tým, který v tu chvíli dotahoval třígólové manko. Ani jeho bitka s Podlešákem však obrat ve skóre nepřinesla. Souboj těžkých vah však vítkovičtí fanoušci ocenili potleskem. Zejména pak odvahu mladého vítkovického beka. Ten se pustil do mnohem ostřílenějšího protivníka, který je o deset let starší a s bitkami má mnohem více zkušeností.

„Nešlo o žádnou nenávist k soupeři, jen jsem bránil brankoviště. Možná to trošku diváky zvedlo. Pro ně je to taky těžké, vždyť už doma tak dlouho čekají na výhru, a ta nepřichází. Výsledkově to ale změnu bohužel nepřineslo," vykládal Kovář.

Jeho fyzické dispozice k pěstní výměně názorů jednoznačně vybízejí. Ale i jeho soupeř za ním rozhodně nezaostával. Posuďte sami. Kovář (199 cm/97 kg), Podlešák (196 cm/103 kg). „Myslím, že by proti sobě měli v bitce chodit stejně velcí hráči. Nenapadlo by mě jít po nějakém malém klukovi," pokračoval Kovář. Z bitky si odnesl několik šrámů v obličeji.

„Něco jsem přijal, něco rozdal. Každý ať posoudí, jestli to mělo vítěze. Tak jasně, aspoň jednou jsem tam opravdu slušně schytal, ale kdo chce rozdávat, tak musí umět i přijmout. Navíc to byla moje první bitka v extralize. Nejsem žádný rváč," dodal Lukáš Kovář. Na body sice nevyhrál, zato dokázal Podlešákovi stáhnout jak dres, tak i vestu.

To však byl včera jediný moment, který vítkovické fanoušky v ostravské ČEZ Aréně zahřál u srdce

Hlasy trenérů po utkání 9. kola hokejové extraligy Vítkovice – Hradec Králové:

Peter Oremus (Vítkovice): „Po dvou prohrách doma to pro nás byl těžký zápas, bohužel jsme ho zase nezvládli. Nedaří se nám proměňovat šance, to je kámen úrazu. Prohrát třikrát doma není na psychiku dobré, ale musíme se snažit dohnat to venku."

Peter Draisaitl (Hradec Králové): „Myslím, že jsme odehráli solidní zápas. Největší rozdíl byl v tom, že jsme byli schopni využít šance, které jsme měli. Jinak řečeno, že nás Kantor podržel proti šancím, které měly Vítkovice."