Mezi novináře už přišel vyklidněný, byť pár minut předtím dal svůj možná životní gól. Přiznal však, že kanadskou hvězdu Edmontonu nakoukanou nemá. „Projížděl jsem po levé straně, Peter Mueller mi zahlásil, ať jedu, tak jsem ho poslechl, a pak už jsem reagoval na to, že jsem tam viděl nějaké místo. Zkusil jsem to a padlo to tam,“ popsal Patrik Koch klíčový moment.

Výsledek, že puk skončil v síti, ho trochu překvapil. „Byl to ale krásný pocit. Jsem rád, že nekončíme a jedeme dál. Věřím, že nás to nakopne a zvládneme to otočit,“ zadoufal Koch.

„Co jsem si řekl já? Jestli je to pravda,“ zasmál se kouč Miloš Holaň. I s ním výrazně cloumaly emoce. „Promiňte mi to slovo, ale my si první třetinu pro*rali. Jako bychom si neuvědomovali, o co hrajeme. A to ještě Klimson (brankář Lukáš Klimeš) chytil dvě tři stoprocentní šance. Jinak jsme mu absolutně nepomohli. Neblokovali jsme střely, spíše jsme mu clonili,“ čílil se Holaň.

Vlažné Vítkovice dvakrát inkasovaly z holí Kevina Klímy a Jordana Perreta. I proto přišel první nečekaný, ale jak se nakonec ukázalo zásadní, trenérský tah. Právě gólman Lukáš Klimeš usedl po první třetině jen na střídačku, do branky se už postavil Aleš Stezka. „Byl to impulz. Ale ne proto, že by Klimson chytal špatně. To bych chtěl zdůraznit,“ upozornil Miloš Holaň.

Fyzicky náročný a vyrovnaný zápas zlomily trefy domácích v početních výhodách. Na konci druhé třetiny snížil Jakub Kotala, ve 47. minutě vyrovnal Dominik Lakatoš. „Nebylo to za stavu 0:2 jednoduché, ale pořád musí být víra. Věřili jsme. I když tam byly tutovky na obou stranách, tak kluci ze sebe vydali hodně sil. A pořád jich máme dost. Parádní výkon a konečně se k nám přiklonilo štěstí. Za tu práci, kterou kluci odvedli, si to zasloužili,“ narážel Holaň, že předchozí dvě prodloužení, potažmo nájezdy, které v Ostravar Aréně zvládl lépe soupeř.

Zmínili jsme první Holaňův trenérský tah, bylo by tedy dobré poukázat i na druhý, který přišel mezi druhou a třetí třetinou. Až do konce duelu totiž Vítkovice hrály na tři útoky. Jen do role diváků usedli Vojtěch Lednický s Petrem Chlánem, Petr Fridrich se občas do hry ještě dostal.

close Hokejisté Vítkovic (v bílém) v pátém semifinále extraligového play off proti Hradci Králové. info Zdroj: Deník/Petr Kotala zoom_in Hokejisté Vítkovic (v bílém) v pátém semifinále extraligového play off proti Hradci Králové.

„Takhle jsem to cítil, dělám to nejlepší pro mužstvo. Kluci inkasovali dva góly, takže větší prostor dostali ti, kteří tam toho nechali v ten moment více. Pak už byli vystydlí, takže nemělo smysl je tam dávat zpět,“ vysvětlil Miloš Holaň. „Asi to pro ně není jednoduché, ale je to obrovská škola,“ dodal kouč.

„Věděli jsme, že to může být náš poslední zápas, což teoreticky je v této sérii každý, takže do toho dáme vše a budeme bojovat až do konce,“ přiblížil Koch uvažování týmu.

Co trenér říkal po druhé třetině v šatně, však říct nechtěl. „To je otázka na něj, nemůžu prozrazovat. Co se řekne v kabině, zůstane v kabině. Ale motivoval nás tak, jak to umí,“ podotkl.

Na únavu už Ostravané v této chvíli moc nehledí. „Je to na obou stranách, protože každý zápas play off se hraje na krev. Hráči ale mají nějakou vidinu a za tím jdou. Musíme rychle zregenerovat, a tohle jsou pro nás povzbuzující léky. Legální. S tím tam chceme jet a pokusit se zopakovat kvalitní výkon,“ nastínil plán Miloš Holaň.

„My se cítili a cítíme dobře. Máme dost sil. Je před námi dlouhá cesta, musíme vyhrát ještě dva zápasy, takže zregenerujeme a jdeme na to,“ vyhlásil Patrik Koch.

Trenéři už budou mít k dispozici útočníka Robertse Bukartse, který nemohl zasáhnout do pátého semifinále z disciplinárních důvodů. „Jak víte, že bude hrát?“ reagoval se Holaň na dotaz jednoho z novinářů. „Prostě se o sestavě rozhodneme. Dneska jsme vyhráli bez něj, a co bude zítra, to nevím. Uvidíme,“ uzavřel.