Ostrava – Když hokejisté Vítkovic v úterý 3. března porazili oslabené Karlovy Vary 8:2, vypukla v Ostravar Aréně velká radost. Fanoušci vyvolávali jména některých hráčů i kouče Mojmíra Trličíka, který se po předvánočním odvolání generálního manažera a hlavního trenéra Jakuba Petra ujal taktovky. Při pohledu na oslavy na ledové ploše by si však člověk řekl, že se povedl velkolepý úspěch. Opak byl však pravdou.

Parta kolem kapitána Jana Výtiska věděla, že právě utekla pověstnému hrobníkovi z lopaty a v předposledním kole základní části extraligy si zajistila záchranu, na níž měl právě Trličík značný podíl. Na začátku prosince převzal tým po šesti porážkách za sebou a nezadržitelně padající tabulkou. Ačkoli se o něm pochybovalo, právě on nastartoval mužstvo nečekanou výhrou v Hradci Králové a pomocí několika posil, byť i v Česku neznámých (Šišovský, Dudas), kterým však věřil, sešup zastavil alespoň na třinácté příčce. Vyhnul se tak přímému sestupu.

Deník se rozhodl nejhorší vítkovický ročník za posledních deset let zanalyzovata shrnout do několika bodů. Proč byl tak neúspěšný?

ODCHODY OSOBNOSTÍ, MLÁDÍ BYLO MÁLO

Cestu k neúspěchu Vítkovičtí nastoupili už v létě, když během pauzy odešlo celkem deset hráčů. Dlouho dopředu bylo jasné, že klub neudrží brankáře Patrika Bartošáka, jeho se však povedlo adekvátně nahradit příchodem Miroslava Svobody. Další odchody však budily emoce, protože z valné části k nim došlo pouze kvůli vzájemným antipatiím s Jakubem Petrem a Pavlem Trnkou. Otevřeně o tom však promluvil jen útočník a kapitán Rostislav Olesz.

„Nechci, aby mi tito trenéři ukončili kariéru,“ prohlásil a kývl na nabídku z Olomouce. Kuriózně tak šel do jednoho z klubů, který disponuje stále menším rozpočtem než Vítkovice. Právě peníze byly před sezonou z úst vedení nejčastějším zdůvodněním úprku opor, nižší kvality kádru a následných špatných výsledků.

HURÁ HOKEJ BEZ HURÁ VÝSLEDKŮ

Jakub Petr měl v minulosti u mládeže několik úspěchů, Ten největší v roce 2014, kdy byl s reprezentací do osmnácti let stříbrný na mistrovství světa. Možná i proto na hráče budoucnosti začal sázet po odchodu zkušených borců i nyní. Vždyť z třicátníků ve Vítkovicích zbyli jen tři – obránce Jan Výtisk a útočníci Ondřej Roman s Rastislavem Dejem. Ale to bylo málo.

Petr chtěl hrát s mladíky aktivní a atraktivní hokej, nahoru dolů, soupeře ubruslit. Tento plán byl úspěšný v úvodu ročníku, navíc se dalo na předváděnou hru dívat. „Tenhle tým mě začíná bavit,“ řekl Jakub Petr po záříjové výhře v Kladně (3:2 PP).

Soupeři však zareagovali, hráče jako Stránského, Zdráhala, Lakatoše nebo Bukartse daleko lépe bránili a brzy body na kontě Ridery přestaly přibývat, což mladé mužstvo těžce snášelo.

BÍDNÉ VYUŽITÍ PŘESILOVÝCH HER

S čím se Vítkovice jednoznačně trápily prakticky po celou éru Jakuba Petra, byla hra v početních výhodách. Nejednou si fanoušci na tribunách zoufali, když se dvě minuty přesilové hry proměnily jen v nespočet pokusů se trvale usadit v útočném pásmu. Sám kouč přitom věřil, že se týmu začne dařit.

„Je to jen otázkou času, kdy nám to tam bude padat,“ byl si jistý. Nebylo. Nepadalo. Na konci sezony se lze ve statistikách dočíst, že Vítkovice s úspěšností lehce nad15 procent byly jedenácté. Ze 178 výhod využily dvacet sedm, přičemž sedmnáct nich si na své konto připsal tým už pod vedením Mojmíra Trličíka.

ZTRÁTA DŮVĚRY VLASTNÍCH HRÁČŮ

Bije doslova do očí, že tým prohraje v pátek drtivě 1:9 na ledě Karlových Varů a stejné mužstvo, jen s novými trenéry, o dva dny později senzačně triumfuje 2:0 v Hradci Králové. Jakub Petr se vždy snažil svůj soubor chránit před kritikou, vše vztahoval na sebe, v médiích se dokonce objevovalo přirovnání k chování fotbalového kouče Josého Mourinha, jenž často odklání otázky žurnalistů od výkonu týmu či jednotlivců. Vše ale má svou mez.

Víc než výsledky tak vítkovický trenér zaujal třeba hádkou s kolegou Zdeňkem Motákem na pozápasové tiskové konferenci v Olomouci. Právě tyto faktory se – vedle neúčelné hry – údajně některým jeho svěřencům začaly zajídat. Zároveň lze vystopovat i jednotlivce, kteří se změnou na střídačce stali z řadových a neužitečných pěšáků na ledě generály.

Nejpatrnější to bylo asi na kanadském útočníkovi Alexandru Malletovi, jenž několika svými góly ve druhé polovině základní části pomohl k důležitým bodům vedoucím k záchraně. Je však s podivem, že jistí mladíci, kterým Petr dal vůdčí roli, jakou dříve neměli, nakonec svého šéfa podrazili a pořádně hráli až po jeho vyhazovu.

BEZ PODPORY FANOUŠKŮ A TRIBUN

Nejviditelnější problém. Vyjma utkání proti Kladnu Jaromíra Jágra se nepodařilo Ostravar Arénu v sezoně ani jednou naplnit. Že se po letech, kdy Vítkovice figurovaly v play-off, sezona promění jen v holý boj o přežití, predikovala ale většina příznivců už před jejím startem.

„Od začátku našeho působení nám tady nikdo nevěřil,“ pronesl Petr krátce po tom, kdy se při porážce 3:7 s Mladou Boleslaví na celý tým pískalo a nechybělo ani skandování či transparenty „Petr ven“. Reakce trenéra? „Nemám potřebu těm desítkám nebo stovkám lidí něco zdůvodňovat. Ať si na Petra zakřičí,“ měl hned jasno, když odmítal po sérii neúspěchů rezignaci a variantu svého odchodu. U tribun si tím podepsal definitivní ortel.

ZÁVĚR: CO BUDE V OSTRAVĚ DÁL?

Záchrana se podařila, ale „Nové Vítkovice“, které vyhlásil v roce 2016 přicházející majitel Aleš Pavlík a právě generální manažer Jakub Petr, jsou pryč. Rozsudkem pro tento projekt je fakt, že extraligový hokej ve třetím největším městě České republiky udrželi hráči, které přivedl v lednu Mojmír Trličík z různých koutů tuzemska, Slovenska nebo Maďarska.

Kromě Ondřeje Romana a Jana Výtiska nikdo s vazbami na region v týmu nezůstal. Pro klub, který vždy stál na odchovancích a místních srdcařích, je to ostuda. Zvlášť když celá ekipa válí třeba v nedaleké Olomouci, která v play-off nechyběla.

Házet však vinu za výsledek ročníku pouze na bývalého trenéra by bylo moc jednoduché, byť měl v klubu kompetence, jaké žádný z jeho předchůdců. Za nos by se mělo chytnout celé vedení. Každopádně se zdá, že by se něco mohlo změnit.

Do 1. května, kdy se otevře přestupové okno, to sice nikdo oficiálně nepotvrdí, ale v kuloárech se mluví a na sociálních sítích spekuluje o návratu obránce Marka Hrbase či útočníků Zbyňka Irgla s Rostislavem Oleszem. Znovu by mohl být ve hře i zkušený zadák Roman Polák. U něj bude hrát roli, zda přijde ještě nabídka z NHL. Je ale jisté, že jestli loňské léto bylo ve Vítkovicích bouřlivé, tak to letošní bude také zajímavé.