„Problém je, že situace v Rusku je strašně nevyzpytatelná,“ říká na úvod rozhovoru pro Deník pětadvacetiletý reprezentant, který se nakonec znovu dohodl na nové smlouvě opět v Raumě.

Kde nastal obrat, že jste se rozhodl znovu pro Raumu?

Začnu zeširoka. Loni jsem do Finska odcházel na poslední chvíli, protože jsem dlouho čekal, jak dopadne Slovan Bratislava. Ten nakonec v KHL skončil, což bylo obrovské zklamání, protože pro Čecha je to v této soutěži skvělá destinace. Ale bohužel. Ve Finsku mě hrozně překvapili lidé, berou to tam strašně profesionálně. Přitom jsem si myslel, že to jsou jen řeči, když jsem dřív četl rozhovory. Mladí ale makají na sto procent a vedení se s vámi baví na jiné úrovni. Samozřejmě pak od vás očekávají výsledky. Vše si ale sedlo, tým byl super v kabině i na ledě.

Takže jste se k Raumě vrátil…

Oni projevili zájem už po sezoně, já jsem jim říkal, že bych podepsal. Bylo to dobré angažmá, skončili jsme druzí, bohužel play-off jsme už hrát nemohli. Také jsem ale věděl, že bude možnost jít do KHL. Byl jsem už před podepsáním smlouvy s Vladivostokem, ale když se koronavirus v Rusku rozjel, tak to padlo. Nedostali peníze a odhlásili se. Čekal jsem dál, ale tam je situace hodně nevyzpytatelná, osm týmů není finančně stabilních, čekají na sponzorské peníze. Některé týmy ještě nemají trenéra, nebo mají podepsané tři hráče. S Raumou jsme byli domluveni, že si na začátku července zavoláme, řekneme si, co a jak. Když jsem pak viděl stav v Rusku, nebavíme se o elitních klubech, ale o druhé polovině pořadí, vzal jsem Finsko. Nic mi tam nechybělo.

Ondřej Roman, Patrik Bartošák, Rudolf Červený, Šimon Stránský. Do Finska teď chodí řada exvítkovických hráčů a Čechů obecně. Čím si to vysvětlujete?

Asi jsme udělali Česku dobré jméno. (zasměje se) Ale ne. To mají Češi ve Finsku dlouhodobě. V minulosti tam působili skvělí hráči, odehráli skvělé sezony, je tam nádherná krajina, příroda, města jsou výborná. Ale nevím, u koho co hrálo roli. Jen s Ondrou Romanem jsme se o tom bavili, co má od toho čekat, jaký je ten tým. Jasně, je to ztráta pro Vítkovice, ale řekl jsem mu, že toho nebude litovat. Jestli chce změnu, tak je to správná volba. Jsem rád, že se tam sejdeme a zahrajeme si proti sobě.

Utkání 1. kola hokejové extraligy: HC Vítkovice Ridera - Aukro Berani Zlín, 8. září v Ostravě. Klok Lukáš.
K hokeji ve Finsku patří pivo automaticky, říká hokejový obránce Klok
Lukáš Klok
Prožil vydařenou sezonu, v Raumě ale Klok skončil. „Sešlo se toho více,“ říká

Koronavirová situace se neustále mění. Už víte, kdy se vydáte zase na sever Evropy?

Ve Finsku měli před pár dny jednání, které země pro ně budou rizikové, a které ne. Jelikož se to rozjelo u nás v Karviné a limit na sto tisíc obyvatel byl překročen, tak po příletu půjdu na dva týdny do karantény. Stejně tak i Švéd, který přiletí se mnou, a Kanaďan. Měl bych odletět 20. července, naštěstí v karanténě nebudu ležet. To by nedopadlo dobře. Všichni tři tam budeme mít speciálně led i posilovnu. Bude to těžké vydržet, ale nedá se nic dělat.

Budete mít opět silný tým?

Měl by být. Jsem rád, že zůstal z devadesáti procent stejný, akorát nám odešel nejproduktivnější hráč soutěže, Kanaďan Justin Danforth, do Podolsku. Jenže tam teď také neví, co bude. Pryč jsou i dva Švédi, ale přišel Pavol Skalický, k tomu nový Kanaďan, takže uvidíme. Sám jsem zvědavý, jak nám to půjde.

V neděli jste se zúčastnil charitativního utkání v Markvartovicích. Jaký máte vlastně vztah k fotbalu?

Jsem odchovanec Šilheřovic, na ně nedám dopustit. Můj taťka trénoval žáky, takže mě strašně cepoval, ale bylo pravdou, že rodiče mě nechtěli moc pouštět.

Lukáš KlokZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Jak to?

Tak přece jen hrozilo zranění a hokej je na to náchylnější. Když si poraníte ruku, dáte ortézu a fotbal hrát můžete, hokej ale ne. A stát dva měsíce by mohlo člověka výrazně ovlivnit, každý týden je znát a složitě se to dohání. Ale trenér pro mě jezdil, vždy rodiče přemluvil, takže jsem vyběhl s batohem a šel si zahrát.

Lukáš Klok
Návrat odchovance? Vítkovice jednají o Klokovi
Lukáš Klok
Vítkovický obránce Klok odchází do KHL

Až jednou skončíte s hokejem, tak se Šilheřovice mohou těšit na zvučnou posilu.

(pousměje se) Přesně tak. Ale já mám vztah i k Markvartovicím. Na druhé straně rád jsem si chodil zahrát do Šilheřovic za staré pány, vzali mě mezi sebe. Je krásné, že se najde starší banda lidí a jde si takhle kopnout, a pak si dá pivo. Ne jak dnes mladí, že sedí vesměs u počítače. Ale když se vrátím k tomu utkání, tak jsem strašně rád, že se takové akce konají. Minulý rok se to zkusilo v Záblatí, byl to takový nástřel, nakonec se vybrala obrovská částka. Těší mě, že lidé o to mají zájem, podpoří to jakoukoliv částkou a celkově si navzájem pomáháme, což se ukázalo i v období koronaviru.

Zároveň je to asi i zpestření letní dřiny, viďte?

Určitě. My se scházíme v podstatě každou středu právě v Markvartovicích, abychom si zahráli. Pochopitelně je to něco jiného, než být v posilovně, jak říkáte, zpestření, protože na fyzičku je to náročné. Není to jak jezdit na ledě třicet vteřin. Takhle musíte běhat a být ve střehu devadesát minut. U této akce si zatrénujeme, navíc uděláme dobrý skutek. Skvělá kombinace.

Nastupoval jste na pozici krajního obránce. To vám sedí?

Ano. Přece jen mám dobrou fyzičku, takže mě postaví vždy hrát celý zápas a na beku si to odběhám. Hrál jsem i střed zálohy, ale postupem času jsem šel dozadu a teď už v týmu máme stabilní obranu.

Lukáš Klok
Vítkovický Klok přišel o šanci na MS. Nohu mu zlomil Frk
LUKÁŠ KLOK, MICHAL BIRNER
Klokovi dnes fandí celé Šilheřovice