VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Věřím, že ve II. lize s Porubou dojdeme až do play off

Ostrava /ROZHOVOR/ – Před pár týdny oslavil čtyřicáté narozeniny, přesto z něj stále sálá energie, kterou by mu mnohý z mladších spoluhráčů mohl závidět. Útočník Pavel Zdráhal brusle stále na hřebík nevěší. Naopak, chystá se na další sezonu. Tu letošní by měl strávit v dresu HC RT Torax Poruba 2011, nováčka II. ligy.

10.9.2011
SDÍLEJ:

Pavel Zdráhal v dresu Havířova.Foto: Deník/Libor Pristáš

A společně se svými spoluhráči se bude snažit vzkřísit někdejší slávu druhého největšího ostravského klubu. Na ledě jej v prvním soutěžním utkání mohou všichni fanoušci nejrychlejší kolektivní hry vidět už dnes od 17 hodin v souboji s prostějovskými Jestřáby.

Větší část rozhovoru s jedním z nejzkušenějších porubských hokejistů vznikala ještě v době před leteckou havárií v Rusku, při níž zhasly životy drtivé většiny týmu Lokomotivu Jaroslavľ, včetně tří českých reprezentantů. Mezi nimi byl i jeho někdejší spoluhráč Jan Marek. „Strašně těžce se mi pro to, co se stalo, hledají nějaká slova. Kvůli Honzovi Markovi je pro mě osobně ta tragédie ještě o to bolestnější,“ vypověděl do telefonu Pavel Zdráhal zastřeným hlasem.

Jste na prahu nové hokejové sezony. Co od ní vy sám očekáváte?

Věřte mi, že je to teď složité, oprostit se od té tragédie, která se v Jaroslavli stala. Ale pokusím se o to… Co od té nastávající sezony očekávám? To je prozatím asi nejen pro mě dost těžká otázka. V tuhle chvíli totiž nedokážu ohodnotit sílu našeho mužstva. Jasně, máme tady pár starších a zkušených hráčů, ale na druhé straně je v Porubě spousta mladíků, kteří musejí dostat prostor pro to, aby ukázali, co v nich je. Rozhodně to nebude tak, že na ledě budeme jen my „staří“ a mladí se na nás budou jen dívat. I proto říkám, že je to z mého pohledu s velkým otazníkem, třeba i kvůli tomu, že jsem tuhle ligu ještě sám nehrál a zatím ji nedokážu ocenit.

Na soupisce Poruby jsou mnozí hráči narozeni okolo roku 1990, takže nejen vy byste klidně mohl být jejich tátou. Jaké to je, hrát s tak mladými hokejisty?

(úsměv) Ale my jsme tady od toho, abychom těm mladým klukům pomohli, abychom je vytáhli. Oni jsou na tom určitě perfektně fyzicky, bruslařsky, prozatím jim však chybí zkušenosti, klid v rozehrávce, být si jistější na puku. A v tom bychom jim právě asi mohli pomoct. Samozřejmě je jasné, že jim naopak třeba v rychlosti konkurovat nedokážeme, a tohle bude taky potřeba skloubit a sehrát se. Aby byl mladý hráč schopný využít přednosti toho staršího, ale i opačně. Ale i u téhle odpovědi bych si nechal tak trochu otazník, uvidíme po pátém šestém kole, třeba toho pak budu schopný říct více. Jedna věc je však v týmu hodně důležitá – aby mladý kluk respektoval toho staršího. Aby se od něj chtěl něco přiučit. Pokora je hodně důležitá.

Kvůli tomu si vás koneckonců trenér Vavrečka asi i přivedl…

Asi to nějak tak bude. A zatím to tak i vypadá. Jednotlivé pětky jsou promíchané. Možná snad v přesilovkách je to trošku postavené jakoby na ty „staré“. Ale i to se časem může měnit.

V létě jste oslavil čtyřicáté narozeniny. Kde člověk bere v takovém věku ještě vůbec motivaci trávit hodiny na ledě a v posilovně?

No, už je toho čím dál méně. Ale taky chci podotknout, že mám kluka, který momentálně působí ve vítkovické juniorce. A i jemu zatím ještě pořád chci ukázat, že hokej se dá hrát i ve čtyřiceti letech. Jasně, byla doba, kdy jsem ho po zápasech kritizoval a on mě třeba chválil. Dneska už mě však těžko za něco pochválí a ani já na něho nějakou extra kritiku nemám. Určitě tam je něco takového, že mám chuť mu ukázat, že hokej chci hrát, že ho mám rád. To je jedna z věcí, které mě motivují. Taky mi přišla vhod nabídka ze „Sarezy“, kde to mám kousek. Je tady zázemí, parta správných lidí a já teď jen doufám, že to bude všechno fungovat. Abych řekl pravdu, v tomhle věku jsem už někam daleko jít nechtěl.

A byla ještě i jiná možnost?

Zvažoval jsem sice ještě Polsko, ale to nevyšlo, takže jsem se celkem brzy rozhodl pro tuhle variantu. I proto, abych měl svého kluka na očích, pod dohledem. Je teď totiž v takových těch telecích letech. Ale taky je pravda, že ve čtyřiceti těch nabídek už přece jen ubývá. Navíc tady na severu Moravy I. liga momentálně není. A Šumperk nebo Olomouc to staví spíš na vlastních starších hráčích, ale častěji sáhnou po mladších nadějích.

Jak dlouho hokej ještě vlastně chcete hrát?

Nevím, nechci říkat něco, co bych měl brát zpátky. Už před touto sezonou jsem si řekl, že kdyby se už nic neobjevilo, tak bych skončil. Ale na druhé straně pracovních nabídek, které by mě nějak moc uspokojovaly, prozatím hodně taky zrovna dvakrát nemám. Takže momentálně to skloubit můžu. Ovšem kdyby se něco i v průběhu sezony podařilo rozjet – třeba v podnikání nebo nějaká solidní práce –, pak by asi hokej pomalu šel do pryč. Ale stále platí to, že hokej mám pořád hodně rád, a pokud jsem zdravý, nějakým způsobem na to mám a je o mě zájem, proč bych končil…

Už v přípravě jste se na ledě potkával se starými známými. Utrousili jste mezi sebou něco v tom smyslu: Co tu ještě děláš? nebo Proč už nejsi v bačkorách?

Ale tak jasně, že když se na ledě potkáme, určitě nějaký ten „štípek“ vyskočí. Je to vzájemné a tak to má být. Vždyť se potkávám s Mírou Javínem nebo třeba s Davidem Moravcem. Ale jinak je to sranda. I když v zápasech jde o hru a je potřeba jít do toho naplno. A v té hře se zkrátka někdy stane, že kamarád-nekamarád se občas do toho zarve naplno. Jedno však, myslím, můžu říct i za ostatní zkušenější kluky – určitě se navzájem bereme a nehrozí od nikoho nějaký zákeřný zákrok zezadu. A já ani nepředpokládám, že bych něco podobného od nich mohl očekávat.

A co když narazíte na mladého ambiciózního hráče, který má chuť si na vás zchladit žáhu?

Samozřejmě člověk musí být pořád na pozoru a nemůže jít k mantinelu na půl plynu. To sice platí i o těch starších, ale je fakt, že když tam vidím někoho mladého, tak se musím zapřít. Je to těžké, já mám výhodu ve zkušenostech, on zase třeba ve fyzičce. Zkrátka se s tím musím srovnat. Není to sranda, ale člověk musí něco snést. Musí umět ránu i přijmout. Jestliže to nedokáže, ani tuhle soutěž hrát nemůže.

V sobotu vás čeká první ostrý zápas s Prostějovem. Víte už teď, pár dnů před prvním buly, o Jestřábech něco bližšího?

Abych řekl pravdu, tak ne. Já druhou ligu nějak moc neznám. Snad jen z toho, co jsme teď sehráli v přípravě. Takže bych mohl říct, že Karviná má šikovné mužstvo, Havířov mě zas překvapil bruslením. Ale v Prostějově znám jen pár kluků. Myslím si však, že určitě špatné mužstvo mít nebudou, a proto nám povinnost velí jít do zápasu sice s respektem, ale samozřejmě s touhou bodovat. Ovšem až na ledě poznáme, jestli na Prostějov v tuhle chvíli máme, nebo ne.

S čím byste byl v průběhu a po konci sezony spokojený?

Tak asi samozřejmě ze příček zajišťujících play off. Jsem však soudný a vím, že na úplně nejčelnější příčky momentálně asi nemáme. Ale v play off věřím. Třeba i kvůli té tradici, která tady v Porubě s hokejem byla. Byl bych rád, aby se lidé přišli podívat na ten předchozí typický patriotismus. A taky doufám, že se naše hra bude divákům líbit a že se na zimák budou vracet. Protože hrát před prázdnými tribunami a ochozy by asi pro nikoho smysl nemělo.

Pavel Zdráhal, hokejový útočník

Narozen: 20. července 1971

Výška/váha: 190 cm/96 kg

Držení hole: pravé

Kariéra: Vítkovice, Dukla Jihlava, VTJ Tábor, Havířov, Karviná, Opava, Olomouc, Zlín, Litvínov, Třinec, Ústí nad Labem, Anglet Hormadi (Francie), Vsetín, Mladá Boleslav, Sparta Praha, Šumperk, Jastrzebie (Polsko), Villard de Lans (Francie), Písek.

Zajímavost: Jeho syn Patrik Zdráhal (16) hájící barvy HC Vítkovice Steel patří v kádru juniorského týmu mezi nejmladší hráče a na rozdíl od táty má levé držení hole.

Autor: Martin Maceček

10.9.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policejní zásah v Ostravě-Výškovicích.
4

Opilec v Ostravě-Jihu dělal scény. Vyjednávač neuspěl, vyrážely se dveře

Sčítání volebních hlasů. Ilustrační foto

Moravskoslezská nej... aneb výjimečnosti kraje ve výsledcích voleb

Zákeřný meningokok vzal život mladé dívce

Ostrava – Život 18leté dívky si vyžádalo v minulých dnech meningokokové onemocnění. Onemocnění mělo v jejím případě velmi rychlý průběh. Mladá pacientka zemřela do 24 hodin poté, co se u ní projevily problémy.

Pod Frýdlantskými mosty je konečně čisto! Na jak dlouho?

/FOTOGALERIE/ Podzimní generální údržba podchodu pod Frýdlantskými mosty v centru Ostravy finišuje. Jako nové rozhodně nevypadají, ale také už neodpuzují na pohled.

Petřkovice i v deseti kousaly, body z derby ale nemají

/FOTOGALERIE/ První třetiligové derby sezony patří Hlučínu. Prestižní utkání s Petřkovicemi domácí fotbalisté dotáhli do vítězného konce. Před téměř čtyřmi stovkami diváků díky brankám Hudeczka a Krauta zvítězili 2:1. Za hosty dokázal už jen snížit kanonýr Lokša.

Na opravené Ostravské ulici jde o život. Řidiči mohou najet do skládky materiálu

Šlendrián a diletantství. Jinak už dění na Ostravské ulici před Havířovem nazvat nelze. Řidiči tam jsou opět omezováni pochybnými značkami a navíc mohou najet do neoznačené skládky materiálu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT