Ta nejdůležitější se týkají souhlasu s pohlavním stykem. Kampaň #metoo totiž ukázala, že co mnozí muži považovali za běžnou součást chování na pracovišti nebo doma, vnímaly ženy jako nátlak a mnohdy i jako znásilnění. V důsledku této globální kampaně se v některých zemích začalo uvažovat o změnách legislativy a například ve Švédsku se jakýkoli jiný sexuální akt než po vzájemné domluvě považuje za znásilnění.

Ložnice v běhu staletí - empír
Milostné hrátky v běhu staletí: v pravěku stačila kůže, první lůžko zmínil Homér

„Je to moderní zákon vycházející z moderních vztahů. Mělo by se dostat do kostí všem Švédům, že zkrátka ten, s kým chcete mít sex, ho chce s vámi dobrovolně,“ uvedl tehdy švédský ministr spravedlnosti Morgan Johansson.

Nutno dodat, že zemí s takovou právní úpravou je po celém světě více.

Starší zákon

Tuzemská právní úprava znásilnění definuje „postaru“. Dopustí se jej ten, „kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí jiného k souloži nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku nebo kdo k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného,“ uvádí § 241 trestního zákona. Trestem pro usvědčeného člověka může být odnění svobody na dva až osm let. Povinný písemný souhlas před souloží tedy u nás zatím nehrozí. Přesto tlaky na změnu legislativy v tomto ohledu můžeme očekávat.

Zajímavý pohled na to již v roce 2013 přinesl právní expert Tomáš Sobek, který se v magazínu Filosofie dnes zamýšlel nad právními aspekty konsenzuálního sexu.

Ilustrační foto
Jak se seznámit za čtyři minuty. Rychlorande zaznamenává velký boom

Sobek se ptá, zda může být trestně postižitelná osoba, která cíleně uvádí nepravdy, aby dosáhla souhlasu se sexem. Jsou totiž situace, kdy žena souhlasí se sexem, ale jen za určitých podmínek (mezi extrémní případy patří prostituce, kdy je onou podmínkou platba smluvené částky).