Hlasy dalekého Tibetu přinese do evangelického kostela pozítří zpěvačka Yungchen Lhamo. Melodie a barevnost jejího hlasu přitom vytvářejí zážitek zcela odlišný od monotónního zaříkávání tibetských mnichů. I když Yungchen Lhamo vystupuje bez doprovodu nástrojů, publikum doslova zhypnotizuje jemným expresivním zpěvem i asijsky ladnými a přirozenými pohyby. Ve spektru světových stylů představuje její projev naprostý unikát.

Hudbu sfér přinese do duchovního prostředí kostela zítra zakladatel alikvotního zpěvu David Hykes se svým sborem The Harmonic Choir. Ve stejný den vystoupí v tomto prostředí varhanní génius Marián Varga spolu s Moyzesovým kvartetem, s nímž minulý rok spolupracoval na svém zatím posledním počinu Vánočná suita.

Djivan Gasparyan stojí hned vedle Ravi Shankara či Paco de Lucii a podobně jako Nusrat Fateh Ali Khan vychází vstříc západnímu publiku, aniž by se přitom snížil ke kompromisům. Gasparyan je stejně unikátní jako arménská šalmaj duduk, kterou proslavil po celém světě. Gasparyan ovšem není jen mistrem své domácí tradice, pohybuje se také ve světě evropské klasiky i moderny, přednáší na školách v Jerevanu a v USA, hrál s Kronos Quartetem. Djivan Gasparyan sice pochází z Arménie, ale na Západě získal mnoho vlivných přátel: Brian Eno jej představil rockovému publiku, Martin Scorsese použil jeho hudbu ve filmu Poslední pokušení Krista a Peter Gabriel vydává jeho alba na značce Real World. Gasparyan balancuje mezi tesknými melodiemi z Kavkazu a komorní hudbou. Na koncertech si počíná jako hudební vypravěč-kouzelník, který své posluchače zhypnotizuje stejně rychle jako indický pištec tančící kobru.