Čtyřiadvacetiletý operní pěvec Jan Martiník z Ostravy zpíval pod Domingovou dirigentskou taktovkou ve finále mezinárodní pěvecké soutěže Operalia, která se konala na konci června v Paříži. Mladý basista postoupil mezi pět finalistů jako první Čech v patnáctileté historii světové soutěže. Skromně přiznává, že být mezi 40 soutěžícími, když se jich hlásily stovky, považuje za malý zázrak.

Student ostravské Janáčkovy konzervatoře a Ostravské univerzity poslal do soutěže Placida Dominga Operalia nahrávku, kterou nazpíval jen tak na zkoušku. "Bez dramaturgie a počítačových úprav jsem jim poslal sakumprásk, co jsem chtěl. Nazpíval jsem například árie z Verdiho a Mozartovy opery," řekl pěvec, který hostuje také v pražském Národním divadle.

Jan byl do soutěže vybrán spolu se 39 pěvci z celého světa. Jako jediný basista postoupil až do finále mezi pět pěvců v mužské kategorii, kteří zpívali árie na soutěžním koncertě v pařížském Theatre Chatelet. "Malým zázrakem pro mě bylo už to, že jsem se do soutěže dostal. A když jsem - vzhledem ke svému věku a hlasovému oboru - postupoval dál a dál, bylo to nad mé očekávání. Byl jsem strašně rád, že se mi podařilo zpívat ve finále, kde jsem spolupracoval přímo s Domingem," svěřil se.

Mladý ostravský pěvec si Placida Dominga velice váží. Znal ho ale jen z nahrávek, proto v něm osobní setkání s tenoristou zanechalo hluboké stopy. "Je to milý člověk, který se každému snaží pomoci a vyjít vstříc. Nemá tendence být arogantní jako mnozí slavní lidé. Byl to opravdu famózní zážitek," řekl Jan, kterému se líbí i Domingovo životní krédo: "Když nic nedělám, rezavím".

Ostravský rodák zpívá profesionálně šest let, s operním zpěvem začal po gymnáziu na konzervatoři. "Naši mi zpívali odmalička a hlas jsem zdědil po otci, kterého lidé často považují za operního pěvce. Hlas ale klame, on je profesí gynekolog," vysvětluje s humorem.

Hudba mu zabírá drtivou většinu času, hlas se snaží trénovat každodenně. "Není dobré zpívat moc, lepší je pravidelně a kratší dobu. Hodně času zabere samotné nastudovávání - učení textu a melodie, při kterém vlastně nezpívám, jen si tak pobrukuju," řekl.

Do soutěže Operalia se chce znovu přihlásit za dva roky, což mu jako neoceněnému účastníkovi umožňují pravidla. To, že se letos neumístil na prvních třech místech, uvítal. "Paradoxně by pro mě nebylo dobré vyhrát, protože by mě cena katapultovala do vyššího světa, kterému bych se musel podřídit. Byl by to rozjetý vlak, který když zastavíte, už se znovu nerozjede. Ještě nemám věk zpívat velké operní party. Čas přijít na velká pódia teprve přijde, pokud budu zdravý. Doufám," prozradil své přání.

Nadějného Jana Martiníka čeká v září hostování v ostravském Národním divadle moravskoslezském, kde bude zpívat roli Leporella v Mozartově opeře Don Giovanni. V příštím roce se posluchačům ostravského festivalu Janáčkův máj představí v celovečerním recitálu.