Galerie je musí vydat jeho dědicům. Takové je rozhodnutí Nejvyššího soudu z konce října, který odmítl dovolání Pardubického a Moravskoslezského kraje proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z roku 2005. Právě podle tohoto rozhodnutí královéhradeckého soudu měla ostravská Galerie výtvarného umění a Východočeská galerie v Pardubicích vydat vnukům Oskara Federera díla, která mu zkonfiskovali nacisté a po druhé světové válce přešla do vlastnictví československého státu v rámci konfiskace židovského majetku.

Nepomohlo ani dovolání obou krajů, které podaly jako zřizovatelé galerií. V něm zpochybnily Federerovo vlastnictví uměleckých děl, neboť se nalézala v sídle Vítkovického a horního těžařstva, které Oskar Federer vedl ve třicátých letech minulého století. Takže obrazy mohly být také majetkem této společnosti, což po více než šedesáti letech už prý není možné zjistit…

Oskar Federer utekl v předvečer nacistické okupace z Československa do zahraničí a útěkem si zachránil život. Jako Žid měl totiž pramalou naději přežít holocaust. Němci zaevidovali umělecká díla jako Federerův osobní majetek, a tím mu jej mohli zkonfiskovat jako nepříteli říše. Po druhé světové válce se Federerova díla ocitla ve sbírkách Galerie výtvarného umění v Ostravě. Když v roce 1951 je pak náš stát zkonfiskoval podruhé v rámci Benešových dekretů, zdálo se být vše jasné… Jenže před pěti lety se o díla přihlásil Federerův vnuk Andrew a začal tak soudní spor mezi ním a dvěma kraji – Moravskoslezským a Pardubickým – zřizovateli galerií, které žádal o navrácení obrazů.

Filip Marco, právní zástupce rodiny Federerových, navíc zpochybnill smlouvu, která byla v roce 1973 uzavřena mezi Prahou a Ottawou o vyrovnání s tím, že se na majetek Oskara Federera nevztahuje. Oskar Federer se totiž stal občanem Kanady až po zabavení sbírky.

Zatímco Východočeská galerie v Pardubicích krajinomalbu Otakara Nejedlého Federerovým dědicům už vydala, Galerie výtvarného umění v Ostravě čekala na rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Petr Beránek, ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě, rozhodnutím soudu rozhodně nebyl nadšený. „Důkazy, které doposud předložil Andrew H. Federer o vlastnictví obrazů, byly jen nepřímé. Ale podle jeho slov dikce zákona je jasná. Stát má za to, že obětem holocaustu poškozeným konfiskací by měly být zmírněny některé majetkové křivdy. „Jestli ale náprava křivdy není zase křivdou novou,“ podotkl Petr Beránek.

Galerie výtvarného umění v Ostravě přichází tak nejenom o skvosty, které mají nejen vysokou uměleckou, ale také finanční hodnotu. Podle právníka rodiny Federerových Filipa Marca však jde pouze o malou část sbírky jejich dědečka a dědicové chtějí pátrat v budoucnu i nadále dál po ostatních ztracených uměleckých dílech.