Zahraje díla Beethovena a Schumanna. V pátek dopoledne byl Vladimír Bunin hostem Fakulty umění Ostravské univerzity, kde měl také výukovou hodinu sposluchači ve hře na klavír a sám také přítomným studentům a pedagogům zahrál. Položili jsme mu několik otázek.

Jaké byly vaše hudební začátky?

Pocházím zhudební rodiny, můj otec byl hudební skladatel a bratr je rovněž klavíristou. Studoval jsem na různých typech hudebních škol vMoskvě včetně tamní Státní konzervatoře Petra Iljiče Čajkovského. Už jako student jsem se zúčastnil mezinárodní klavírní soutěže vSofii, kde jsem získal zlatou medaili a zvláštní cenu Orfeua za nejlepší interpretaci díla skladatele dvacátého století.

Proč jste opustil svou rodnou vlast?

Koncem osmdesátých let byla vrozpadajícím se Sovětském svazu velmi složitá situace. Viděl jsem, že zemi čekají velké a složité změny, které neproběhnou za zítra či pozítří a proto jsem vycestoval. Nebylo to jednoduché. Postupně jsem pobýval ve Švýcarsku, Finsku až nakonec jsem se usadil vněmeckém Stuttgartu.

Ocitl jste se ve svobodném světě…

Určitě, to má své výhody, že jste sám sobě pánem a můžete si hrát co chcete, ale současně je nutné mít svůj management a sjednávat vystoupení, jednotlivé koncerty a dokazovat své kvality ve velmi silné konkurenci současného hudebního světa. Pravda je, že se mi podařilo účinkovat vmnoha zemích světa včetně Japonska a USA, kde se má vystoupení setkala svelkým ohlasem. Natočil jsem řadu rozhlasových nahrávek nejenom vrodnem Rusku, ale také vNěmecku a dalších zemích.

Pokud vím, vminulosti jste spolupracoval sněkterými soudobými skladateli a premiérově hrál jejeichopusy…

Asi nejvíce jsem spolupracoval SRodionem Ščedrinem, jehož skladby také vpremiéře hrál. Byla to pro mne obrovská škola, kohl jsem nahlédnout přímo do jeho autorské dílny a vlastně pochopit tvůrčí proces při vzniku uměleckého díla. Apřes tuto spolupráci jsem také mohl pochopit genezi slavných děl Beethovena, Chopina, Schumanna a dalších velikánů, jejichž skladby mám ve svém repertoáru.

Když jsme uvašeho repertoáru. Má vněm místo nějaký český skladatel?

Ano, je to Antonín Dvořáka, jehož dílo obdivuji.

Baví vás pedagogická práce?

Samozřejmě, vždyť se stala součástí mého dosavadního života shudbou.

Jak se cítíte vOstravě?

Prahu už trošku znám, ale tady se teprve rozhlížím. Přijel jsem ve čtvrtek a nevěděl jsem, že budu hostem na Ostravské univerzitě a mít dokonce výukovou hodinu. Překvapil mě zájem studentů a pedagogů, kteří přišli. Bylo to velmi milé setkání a věřím, že hodně milovníků vážné hudby přijde dnes večer na můj koncert do Ostravy-Přívozu.