Absolvent pražské Akademie výtvarných umění, kde studoval u profesorů Karla Součka a Radomíra Koláře, je znám ostravské veřejnosti nejenom jako neúnavný autor figurálních kreseb a maleb, ale také jako tichý recesista, sportovec teoretik, milovník jídla. Upřímně řečeno, je to taková rozkošatělá postavička jako vystřižená z Hrabalových příběhů.

„Napůl macho, napůl anděl, nehodící se do dnešní doby,“ jak napsal v katalogu k jeho zatím poslední výstavy jeho kamarád, též výtvarník Daniel Bednář. Samkova prezentace k životnímu jubileu nazvaná Vzhůra na Starou poštu plus Malé retro se koná do konce března v Městské galerii v Hradci nad Moravicí. Jan Samek si ve své tvorbě uchovává naprosto individuální výraz a autonomní postavení. Samka, jak kdosi trefně poznamenal – společenské uznání a ocenění zajímá asi tolik, co cena hliněných kuliček na newyorské burze. Řečeno slovy klasika: je dobrákem opilého jasu a zřejmě i po padesátce bude vyznávat své hodnoty umění.