Nemá ostré lokty, neusiluje o mediální zviditelnění, nevykládají se o něm bohatýrské historky. Je jen dobrý sochař a zanícený sběratel historických motocyklů.
Člověk s nevšedním sociálním cítěním a vztahem k lidem, jehož život, umělecké a sběratelské snažení je dobré zaznamenat pro následující generace… Těmito slovy začíná Petr Pavliňák z Výtvarného centra Chagall v Ostravě monografii o životě, umění a motocyklech, věnovanou akademickému sochaři a restaurátorovi Miroslavu Rybičkovi, který letos v červnu oslavil osmdesátiny.
Pozoruhodná kniha spatřila světlo světa teprve před několika dny. Její autor ji rozdělil do tří příběhů. V prvním se zaměřil na Rybičkův dosavadní umělecký život.
Mapuje ho od jeho narození ve slovenských Nových Zámcích přes studia v Hořicích a na pražské Akademii výtvarných umění, kde studoval v ateliéru monumentálního sochařství u profesorů Jana Laudy a Karla Pokorného.
V roce 1955 se Miroslav Rybička vrací zpět z Prahy do Ostravy. První léta volného uměleckého života nejsou pro sochaře příliš radostná… „Po studiích jsem se stal umělcem ve svobodném povolání, dva roky jsem však nezískal žádnou zakázku. V té době jsem neměl ani vlastní ateliér, a tak jsem pracoval na drobných plastikách pro vlastní potěšení a hlavně dělal nádeníka všem. Sekal jsem do kamene, modeloval, dělal formy…,“ vzpomíná v knize Miroslav Rybička.
Prošel peripetiemi jako mnozí umělci ve druhé polovině dvacátého století, a to nejenom z oblasti výtvarného kumštu. Nutno ale říci, že se mu podařilo vytvořit řadu zdařilých výtvarných opusů, k nimž jistě patří fontána pro Opatovice u Hranic či busta T. G. Masaryka pro Jistebník, medaile, na nichž ztvárnil malíře Jaromíra Fajkuse, Evžena Hadamčíka či maminku a mnohá další díla.
Druhá část knihy nese název Příběhy umění. Miroslav Rybička zde vzpomíná především na výtvarné osobnosti, s nimiž se setkal. Patřila k nim také malířka Helena Salichová. „Někdy na počátku šedesátých let – to už jsem bydlel Na nábřeží v Ostravě-Porubě – k nám paní Helena často chodila na návštěvu a já ji pak vozil autem domů do Polanky. Velice toužila po vnoučatech, a tak doslova oženila svého syna Milana se svou spolupracovnicí Marií z Valašského Meziříčí. Její syn ale k manželství neměl vztah, a tak se toto brzy rozpadlo. Helena Salichová byla zklamaná…“
Třetí část knihy – Příběhy motocyklů - unese zejména milovníky rychlých koní… Neboť kdo se jednou setkal s Miroslavem Rybičkou, zhlédl jeho sbírku historických motocyků a slyšel vyprávění o jeho technických unikátech, nepochybuje o tom, že svému koníčku propadl na celý život. Obojí je nezapomenutelný zážitek.
Ve sbírce historických motocyklů Miroslava Rybičky najdete motocykly typu Walteren 350 OHC, Douglas 350 SV, Jawu 350 OHC a řadu dalších.
Některé z těchto unikátních strojů můžete zhlédnout na dnešní vernisáži soch a prezentaci vzácných strojů ve Výtvarném centru Chagall na Repinově ulici v Ostravě, která začíná v 17 hodin. Je spojena se křtem knihy Petra Pavliňáka nazvané Miroslav Rybička o životě, umění a motocyklech. Kmotrem knihy bude Jan Světlík, generální ředitel a předseda představenstva Vítkovice, a. s. Na vernisáži čeká návštěvníky ještě jedno milé překvapení.