Letošní ročník měl téma Mříž jako socha. Výsledkem sympozia soustředěného především na práci uměleckých kovářů jsou tři umělecká díla, která jsou nyní vystavena v prostorách domu kultury.

Autory prací jsou Martina Zimanová a Miroslav Hric, absolventi Vysoké školy výtvarných umění z Bratislavy, Michal Ptáček, student Akademie umění v Banské Bystrici, Ondřej Géla, absolvent Vyšší odborné školy Jablonec nad Nisou, a Stanislav Holík, absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy Opava. S tvůrci spolupracovali také Eva Dokoupilová, studentka Ostravské univerzity, a studenti oboru umělecký kovář z pořádající školy. Odborná porota, jejíž členkou byla i sochařka, malířka, grafička a medailérka Jane McAdam Freud, pravnučka proslulého psychoanalytika Sigmunda Freuda, udělila jedno první a dvě druhá místa. Pomyslné zlato obdržel Michal Ptáček, dvě druhá místa získaly dvě spolupracující dvojice - Martina Zemanová s Miroslavem Hricem a Ondřej Géla se Stanislavem Holíkem.

Unikátní práce, které se v rámci projektu architekta Jana Teislera stanou součástí Farské zahrady v centru Ostravy, byly vytvořeny na území více než stoleté vítkovické kovárny. Díla vystavená v prostorách domu kultury mohou, stejně jako v loňském roce, hodnotit i Ostravané a návštěvníci města prostřednictvím anketních lístků.

Freudova pravnučka: Příbor mě stále magicky přitahuje

Ostrava - Na Sympoziu prostorových forem Ostrava 2008, jehož organizátorem byla Soukromá střední umělecká škola AVE Art zasedla v porotě také Jane McAdam Freud, pravnučka světově proslulého psychoanalytika Sigmunda Freuda, který se narodil v Příboře. Skromnou pravnučku slavného vědce, která je sochařkou a medailérkou, jsme požádali o rozhovor.

V rodišti svého slavného předka asi nejste poprvé. S jakými pocity vždy přijíždíte do Příbora, ale také na Ostravsko?

V Příboře jsem letos asi pošesté, samozřejmě, že mě sem přivedly cesty mých předků. Poprvé jsem tam byla u příležitosti 150. výročí narození Sigmunda Freuda. Do tohoto místa jsem se zamilovala a našla jsem spojení mezi svou uměleckou prací a objekty ze sbírky Sigmunda Freuda. Jak známo, právě on nasbíral přes dva tisíce starožitných soch, což mě fascinovalo, protože sbíral sochy a já je vytvářím. A vždycky jsem si přála, abych navštívila jeho rodné město a našla a pro sebe objevila spojnice mezi jeho životem a prací, a také svou tvorbou. Takže i moje přítomnost na Sympoziu prostorových forem Ostrava 2008 je pokračováním mého seznamování se se severní Moravou, ale také zdejšímí sochařskými trendy mladých autorů.

Můžete nabídnout našim čtenářům svou uměleckou mininavštívenku?

Narodila jsem se v Londýně. Zabývám se kresbou, sochařskou tvorbou, vytvářím medaile, ale také filmy. Až do roku 2010 mám nabitý kalendář výstav po celém světě – v USA, Číně, nedávno jsem vystavovala v Itálii.

Co motivuje vaši tvůrčí práci? Vytváříte abstraktní či figurální díla?

Zaměřuji se především na konceptuální umění. V současné době se zabývám spojením mezi uměním a psychoanalýzou. Teď se mi podařilo natočit film, který byl velmi úspěšný a nese název Živí nebo mrtví, který spojuje objekty ze sbírky Sigmunda Freuda s mými vlastními pracemi.

Byla jste v porotě sympozia v Ostravě. Co vás nejvíce zaujalo?

Když jsem si prohlížela práce účastníků sympozia, uchvátilo mě dílo, které má charakter náboženský, ale také světský, ale je to určitá brána, která symbolizuje hrudní koš lidského těla. Uchvátilo to zcela mou představivost. Dnes ráno jsem se probudila a můj favorit coby dílo na tomto sympoziu, byl zcela evidentní.

V České republice se v posledních letech koná řada sympozií a workshopů. Neláká vás přijet k nám na některý z nich?

Před časem jsem na jednom takovém workshopu byla v sousedním Slovensku, v Kremnici. A je mi jedno, jestli jsem pozvaná jako členka poroty či jako aktivní umělkyně. Obě role mám ráda.

Vytvořila jste nějaké dílo jako oslavu svého předka Sigmunda Freuda?

Vytvořila jsem kresbu, portrét Sigmunda Freuda, tak, jak si ho představuji. Kresba byla vystavena v muzeu Sigmunda Freuda v Londýně. Je pozoruhodné, že česká mincovna mi nabídla vytvořit návrh na pamětní medaili k sedmdesátému výročí úmrtí Sigmunda Freuda v příštím roce. Takže nyní sbírám inspiraci na vytvoření této medaile.

Jaké to je, být pravnučkou tak slavné osobnosti, kterou nesporně Sigmund Freud byl?

Vím, kam touto otázkou míříte. Asi by to bylo složité. Ale vzhledem k tomu, že se zabývám uměleckou tvorbou a naučila jsem se ztělesňovat své pocity jistou formou, takže mám určitou výhodu a pro mě být jeho pravnučkou složité není.

Co pro vás tato osobnost znamená? Dá se to nějak popsat?

Určitým nevyhnutelným způsobem mám pocit, že kousek Sigmunda Freuda je také ve mně, protože v principu genetiky a kolektivní paměti jsme jenom produktem svých předků a svým způsobem opakujeme jejich život. Takže já jsem částí života také jeho odkazem…

Jaký máte vztah k České republice?

Cítím se být přiitahována určitým magnetem k vaší zemi, a proto se sem velmi ráda vracím a pociťuji určitou zvláštní atmosféru, když se procházím v rodišti svých předků.