BŘV Zámecké galerii Chagall v Karviné bude ve středu 12. listopaduv 17 hodin zahájena poměrně rozsáhlá výstava obrazů ostravského malíře a pedagoga Ivana Titora.

Letos osmačtyřicetiletý autor je někdejším absolventem ostravské Pedagogické fakulty, kde studoval v letech 1981 až 1987 na katedře výtvarné výchovy.

Později také vyučoval na katedře výtvarné výchovy vysoké školy, která se mezitím stala Ostravskou univerzitou.

Na počátku jedenadvacátého století vedl Ivan Titor ateliér malby na fakultě umění Katovické univerzity a v současné době působí na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, kde vyučuje kresbu a teorii barev.

Ivana Titora označuje výtvarná kritika za solitéra, člověka, který se před každým hned neotevírá světu. Je spíše uzavřeným individualistou, který reaguje na všechny citlivé proměny a stav současného světa. „… Krize totožnosti, klíčové téma ve tvorbě soudobých tvůrců, jsou také zásadní pro průzkumy Ivana Titora, který od devadesátých let minulého století rozvíjí jedinečnou tvůrčí řeč založenou v hyperrealistické fantasknosti, ale i v gestikulární grotesce…

Těžištěm jeho tvorby je popírání zdánlivě stálých struktur a systémů našeho života, touha proniknout pod klamný povrch tohoto zdání a objevit v rovině fantaskních vizí fenomény, které skutečně určují podobu a běh lidské civilizace…“ i takto charakterizuje Titorovy obrazy v katalogu k současné jeho karvinské výstavě Richard Drury, teoretik a historik umění.

Podstatou Titorovy tvorby, jak autor před časem prohlásil, je její zaměření na pomyslnou hranici, která v naší mysli rozděluje skutečnost a fikci, začátek a konec, stejně jako řád a chaos.

Ve věku „instantního“ uměleckého projevu, usnadněného hlavně elektronickými médii, je o to pozoruhodnější sledovat, jak výtvarník reflektuje aktuální otázky prostřednictvím časově náročné tradiční techniky malby.

Na současné výstavě autor prezentuje svoje typická rozměrná plátna, která mnohdy evokují jakousi nadpozemskou atmosféru jeho architektonických fantazií, které, jak velmi výstižně poznamenává Richard Drury, kontrastují s jeho expresivním cyklem prací, které nabízejí šokující portrét lidské mysli trápené neustálým tokem diktátorských signálů a poselství současné civilizace. Ivan Titor umí namalovat rozměrné figurální kompozice (Autoportrét, Rodokmen, Křížová cesta), fascinuje ho architektura (Stavebnice), cítí úzkost současné civiliazce (Zahlcení), mnohé autorovy výtvarné vize jsou jistým mementem pro současnou civilizaci, která překračuje v mnohém „pravidla hry tohoto světa“. S Titorovými opusy je nutno meditovat.

Člověk si možná k nim nenajde přímou cestu na první pohled. Ale když s těmito díly vedeme pomyslný dialog, zdá se, že začínáme velice dobře chápat jejich obsah a poselství. Nejsou vždy jednoznačná, mají mnoho výkladů. Stejně jako jejich autor není rozhodně černobílý, ale složitý, komplikovaný, jako celý svět a vesmír kolem nás. Každopádně nám přináší úžasný, vizuálně úchvatný pohled na člověka a civilizaci kolem nás. Už proto stojí za to navštívit Titorovu výstavu třeba několikrát a klást si otázky: Je autor muž zármutku?

Je šťastný ve svém nitru? Kde vznikají jeho představy, jimiž reaguje na život v určitých souvislostech? Zdá se vám těch otázek už moc? Nevadí. Navštivte Titorovu výstavu.

Možná na některé si krásně odpovíte a mnohé jiné otázky a odpovědi vás určitě také napadnou.

Výstava obrazů Ivana Titora v Zámecké galerii Chagall stojí určitě za zhlédnutí.