Obsahem této vstřícnosti je forma. Efektní kostýmy Evy Jiřikovské, originální hudba Dana Fikejze se mladým divákům musí líbit. Horší je to s vyzněním tématu. Režisér Dušek postavil inscenaci, která se svými znaky blíží spíše ke grotesce než ke komedii charakterů, kterou Moliérova předloha v prvé řadě je.

V Duškově pojetí Lakomce převažují vnější znaky. Divák se směje pohybům, intonacím, gestům, což je sice v pořádku, ale samotná tato vnější stránka se mnohdy stává obsahem, a skutečný obsah, zesměšnění a tragika lakomství a lásky k penězům, se dostává na druhou kolej. Geniálně napsané Moliérovy postavy jsou zde spíše figurkami, charaktery postav jsou spíše ilustrovány, než vytvořeny herci a uvedeny na scéně do vzájemných konfliktů. I když divák vidí střet mezi synem a otcem, kteří oba jsou posedlí touhou po jedné ženě, i tento konflikt je zobrazen vnějšími prostředky, stylizovaným gestem, stylizovaným mluvním projevem.

Režisér Dušek se nechá unášet formou. Herci sice předvádějí to, co se po nich požaduje, ale i na nich je vidět spíše plnění úkolů než zanícená herecká tvorba.
O tom, jak dalece se režie vzdaluje od tématu, svědčí snad divákem nejvřeleji přijatá scéna: převleky Jana Vápeníka, Harpagonova multisluhy. Záměr je zde dobrý: ukázat Harpagonovo „škrťounství“ na podkladě zobrazení všech prací a funkcí, které musí sluha zastat. Obsah se však vytratí, zůstává jen efektní herecký skeč.

Všemu na jevišti dominuje postava Harpagona v podání Norberta Lichého. Jeho výkony tradičně patří k tomu nejlepšímu, co lze u Bezručů vidět. I v této inscenaci tomu není jinak. Norbert Lichý na scéně i tvoří: jeho zmínka o městských obvodech Ostravy, vyzkoušená ve stejné souvislosti Tomášem Jirmanem v arénovské slavné inscenaci Radovana Lipuse Průběžná O(s)trava krve, ovšem diváky pobaví více než tragikomika jeho postavy.

Moliérův Lakomec rozhodně patří na dnešní divadelní jeviště. Patří tam právě z toho důvodu, že peníze jsou v dnešních dobách hybatelem dějin. Patří tam z toho důvodu, aby divadlo samo řeklo, že to není žádná legrace. Sdělit vážné téma skrze komedii, to patří k nejvyššímu umění. Moliérův Lakomec v podání Divadla Petra Bezruče je však spíše jen efektní komediální groteskou než oním komediálními prostředky vyjádřeným vážným varováním před temnou silou peněz.

LADISLAV VRCHOVSKÝ