Soustředili se přitom spíše na tu rovinu Čapkova díla, ve které se autor zabývá sebezničujícími faktory v povaze lidstva, než na válečné události a démonizování mloků jako konkurenčního živočišného druhu. Dramatizaci zajisté lze vytknout pouze částečné vystižení mnohovrstevnatého Čapkova románu, nicméně cíl, který si dramatizátoři vytkli, je přijatelný, srozumitelný a v samotné výpovědi inscenaci také naplněný.

Pavel Šimák je pověstný využíváním nejmodernějších technických prvků a výrazových prostředků, které se dnes objevují na divadelních jevištích. Samotná inscenace je efektní podívanou, nicméně forma zde slouží obsahu a výpovědi inscenace a není samoúčelná. Snad jen úvodní scéna s tancem domorodých obyvatel ostrovů poněkud zavání operetní poetikou a sborová taneční scéna je poněkud zbytečná.

Scéna Pavla Boráka překypuje scénografickou invencí, a i když i zde najdeme někdy okamžiky, ve kterých by méně bylo více (např. černobílá sekvence s panely s hypnotickými motivy), je třeba přiznat, že podívaná téměř nikdy neodvádí divákovu pozornost od slova a děje. Výborná, vemlouvavá, místy velmi dramatická a na druhé straně v duchu potřeby rytmu představení i úlevná je hudba Zdeňka Krále, a dobrou práci odvádí i autorka kostýmů Hana Kubešová (skvělý kostým mloka Andrewa).

Z velkého počtu osob a obsazení je nutno vyzdvihnout herecké výkony řady představitelů: výrazný jako vždy je Jan Fišar v roli kapitána van Tocha, Tomáš Jirman v roli G.H. Bondyho ukazuje i nemalé pohybové dispozice, s obsáhlou rolí hlavního moderátora se dobře vyrovnává Petr Houska, Vladimír Čapka vybavil vrátného Povondru až dojemnou sebereflexí a výčitkami svědomí za nezaviněné ohrožení lidstva.

K vynikajícím výkonům pak nutno přiřadit kreaci Andrey Mohylové v roli herečky Lily Halley, ale hlavně výkon Vladimíra Poláka, nezapomenutelně parodujícího jak Klementa Gottwalda, tak Václava Klause (za poslední jmenovanou kreaci profesora nadaného dikcí současného českého prezidenta sklízí potlesk na otevřené scéně). Výborný je David Viktora v roli vědce Wuhrmanna a Miroslav Rataj jako profesor Petrov, a dá se říci, že ani všichni ostatní účinkující nemají slabých chvil.

Ostravská Válka s mloky oslovuje současným inscenačním jazykem, ale hlavně obsahem apelujícím na návrat lidstva k pokoře a střídmosti, k úctě ke všemu živému a k planetě Zemi, k humanistickým hodnotám, k politice jako službě veřejnosti.

Po uvedení inscenace Orwellova románu 1984 na jevišti Petra Bezruče před několika týdny je zde opět, a nyní na největší ostravské činoherní scéně, výsostně politické a k současnosti se vyjadřující divadlo, divácky velmi vděčné, zábavné, a zároveň varující.

LADISLAV VRCHOVSKÝ