Dnes žije jako podnájemník právě v této vile v Praze-Bráníku se svou zatím poslední partnerkou Pavlínou Hodkovou. Stále se mu rodí noví potomci. Ale prý už není, jak na sebe prozradil, milionářem, takže musí zase pilně pracovat. Moderuje Talk Show v TV Barrandov a věnuje se fotografii, ale také malířské tvorbě. Přesto o své malířské tvorbě mluví s velkým despektem, byť jdou doslova nadračku.

„Říkám svým obrazům omalovánky, které nazývám kolorovanými fotografiemi. Lidé nepoznávají co na nich je a nazývají to abstraktním uměním. Ale když se najde jeden divák a pozná na nich třeba jenom obličej, budu velmi šťastný,“ svěřil se nám Jan Saudek před časem při své ostravské výstavě v Zámecké galerii Chagall v Karviné. Jan Saudek se do Ostravy vrací. Už tento čtvrtek bude v 17 hodin zahájena jeho výstava fotografií a obrazů ve Výtvarném centru Chagall v Ostravě na Repinově ulici v Ostravě. „Vystavená kolekce bude obsahovat šedesát děl, z nichž polovinu tvoří fotografie a polovinu obrazy. Vernisáž proběhne za účasti autora, který si výstavu uvede sám a jeho současné přítelkyně Pavlíny Hodkové,“ prozradil Petr Pavliňák z Výtvarného centra Chagall.

Pravdou je, že Jan Saudek patří v oblasti světové fotografie k velmi uznávaným tvůrcům. Klíčovou roli v jeho tvorbě sehrává manýristická aranžovaná fotografie, tematizovaná výrazně eroticky. Jan Saudek stál na počátku proudu inscenované fotografie u nás i ve světě a tuto tvorbu rozvíjí do současnosti.

V šedesátých letech minulého století vznikla řada jeho citlivých černobílých snímků exponujících silně kontrastní intimní vztah těl dospělého člověka a malého dítěte (První kroky, 1963; Život, 1966) kdy zobrazil především své dva syny. Od konce šedesátých let inscenuje figurální scény ve svém sklepním ateliéru s typickou oprýskanou zdí, kontrastující se zdůrazněnou senzualitou lidského těla, kde vzniká podstatná část jeho díla. Koncem sedmdesátých. a během let osmdesátých se rozšiřuje tematická škála jeho prací a vzniká řada smyslných ženských a mužských aktů i dvojic charakterizovaných drsným chápáním erotiky, zálibou v bizarnosti a sílícím důrazem na kontrast (Prchavý sen, 1977; Pocta Robertu Crumbovi, 1983). Využívá principů módní fotografie, občas své představy dotváří fotomontážemi. Snímky mají vždy nadčasový charakter.

V posledních letech je Jan Saudek zaujat plynutím času – procesem zrání a stárnutí, věnuje se však i mezilidským vztahům, inscenuje „divadlo života“, jehož hlavním tématem je život v biologických dimenzích vývoje.

Letos v lednu pokřtil svou čtvrtou literární knihu Tramvaj noci, zároveň oslavil druhé výročí založení své galerie v Praze, kde byla otevřena nově instalovaná expozice fotografií. Zahrnuje některé nové snímky z kolekce pro Harper's Bazaar, Duklu nebo Národní divadlo v Praze.

Jan Saudek byl poctěn mnoha oceněními, od roku 1990 je nositel francouzského řádu Rytíř umění a literatury.

Na Ostravsku v posledních letech vystavujete poměrně často … „K Moravě mám vřelý vztah, protože jsem před více než půl stoletím sloužil na vojně s Ostraviaky a leccos jsem pochopil ze zemitosti našeho lidu. A Ostraváky mám rád,“ míní o svém vztahu k Ostravě.

A jakou používá Jan Saudek v době digitalizace fotografickou techniku při focení?

„Digitální přístroj mám taky a obyčejně někdo pořídí pár snímků, když jsem opilý a nepříliš oblečený, ale nepoužívám ho. Naopak pracuji s naprosto rozpadajícími se flexarety,“ svěřil se nám při své minulé návštěvě v Ostravě. Jak vidno jeho bohémství neustává ani s přibývajícím věkem, stále mu chutaní dobrá vína a kvalitní whisky, které prý ale popíjí už jenom večer. Setkání s tímto výtečným fotografem a nonkonformním umělcem bývají vždy zajímavá. Určitě tomu nebude jinak ani posledního dubna v Ostravě.