Byť rodák z Tokia, Českou republiku zná poměrně dost dobře. „Absolvoval jsem u vás čtyřsemestrální studium na pražské Akademii výtvarných umění v Sochařském studiu Jaroslava Róny, také na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde jsem byl v Ateliéru Prostorové tvorby Mariana Karla. Před čtyřmi lety jsem se rovněž zúčastnil Hořického sochařského sympozia, kde jsem měl také výstavu,“ svěřil se nám pod Landekem mladý japonský umělec.

V roce 2007 se sice rozloučil s Českou republikou svou pocitově koncipovanou instalací, kterou navrhl speciálně pro prostor Štorchovy síně Městského muzea v Praze, aby se po studiích vrátil do rodného Japonska, ale Evropa ho velmi přitahuje.

„Právě v Evropě se cítím velice dobře, Praha mi přirostla k srdci. Zřejmě se i v budoucnu usadím na starém kontinentu. Ale také tady v Ostravě se sešla skvělá parta umělců, s nimiž si rozumím, a věřím, že se mi podaří něco zajímavého vytvořit,“ řekl sympatický umělec.

Vedle něho „sochají“ pod Landekem v tomto roce Číňanka Zhao Lí, Agnieszka Mikolajczyk z Polska, Valerian Jikia z Gruzie, Slovák Matej Rosmány a Jaroslav Koléšek, který zastupuje Českou republiku.

„Jsem velice potěšen, že se letos sešli opět velmi skromní a pracovití umělci, kteří už mají na svém kontě řadu zdařilých realizací. Vstávají poměrně brzy a například Matej Rosmány ze Slovenska už po sedmé hodině ranní vede velmi intenzivně dialog s kamenem,“ říká za pořadatele sympozia Martin Kuchař. Sochy, které vzniknou pod Landekem, doplní tři sochařské parky: na Horním Dvoře v Těrlicku-Hradišti, v Hornickém muzeu v Ostravě-Petřkovicích a v Centrálním parku v Havířově. Tyto parky jsou veřejnosti přístupné po celý rok.