Nový celovečerní dokumentární film režiséra Víta Klusáka je prvním dílem tohoto typu, které se kriticky zamýšlí nad působením nadnárodních korporací v České republice. Zobrazuje malou vesnici, která zažívá konflikt mezi duší venkovana a podnikatelským intelektem, mezi tradičním venkovským pohledem na půdu jako jistý zdroj obživy mnoha generací a novým pragmatickým myšlením, které ji naopak vidí jen jako prostředek výhodných kapitálových investic. Pole přestává být srdcem vesnice a jeho místo nyní zaujímá kilometr dlouhá stříbrná továrna, která se stává novým středobodem Nošovic.

Před očima diváků pozvolna vyvstává hravý i mrazivý kaleidoskop složený z pestrých situací: vyprávění o nátlaku při výkupu pozemků, instalace protestní sochy „strašák-do-parkoviště“, rezavá zelárna Nošovice, která stále ještě produkuje ve stínu svého mocného souseda slavné kysané zelí, rituály korejských manažerů při začátku stavby a sborový zpěv korejské lidovky, sedm lip jako němý pozůstatek původní scenerie vesnice s připomínkou božích muk a kdysi hluboce prožívané křesťanské víry předků, masožravé květiny mluvčího společnosti nebo vyhazov montéra, který kritizoval poměry v továrně…

„Velké firmy a jejich představitelé často sami nevidí, co je na jejich fungování strašidelného. Dokonce zdobí své areály obřími nápisy typu ,Společně vytváříme budoucnost´, aniž jim dochází, že tenhle výkřik nic neříká o povaze a kvalitě té budoucnosti. Na celém příběhu mě zaujala bída samozřejmosti (jak to nazval Ivan Hoffman), se kterou se celý ten příběh odehrál. Samozřejmost, se kterou naši politici vítají nadnárodní koncern a za nesmírných ústupků ho zvou na zelenou louku. Samozřejmost, se kterou se násilí na společenství jedné vesnice ospravedlňuje takzvaným veřejným zájmem. A konečně samozřejmost, že chrlit auta je dobrá věc,“ říká režisér filmu Vít Klusák, který se s Filipem Remundou podílel také na jeho scénáři.

Kameramanem filmu je Jakub Halousek, střih je dílem Janky Vlčkové, výtvarníkem je Radim Peško, zvuk měli na starosti Václav Flegl, Michal Jílek, Michal Gábor a David Nagy.