Hlavní producent, společnost Art Oko Mnichov opomněl uvést v závěrečných titulcích filmu jméno scenáristy Josefa Urbana, přestože jej k tomu zavazuje platná autorská smlouva. Urbanovi tak hrozí, že mu nebude přiznáno spoluautorství filmu, který v současnosti sbírá ceny na světových festivalech.

Kniha měla úspěch

Když před deseti lety dokončil spisovatel Josef Urban svůj stejnojmenný románový debut, netušil, jaký zájem knižní novinka vyvolá. Téma česko-německých vztahů na pozadí divokého odsunu sudetských Němců z republiky bylo do té doby buď tabuizované, zatracované, nebo nikoho z širší veřejnosti nezajímalo. Urban se stal prvním porevolučním autorem, který kontroverzní problematiku otevřel. Zaujal novináře, vyvolal zájem mladých lidí nezatížených dobovými předsudky.

Kniha brzy zmizela z prodejních pultů. Formou i obsahem přímo vybízela k filmovému zpracování. A tak se v roce 2002 z úspěšného spisovatele stal scenárista, který vlastní románovou předlohu adaptoval do stejnojmenného filmového scénáře. Scénáře, který ve stejném roce získal Cenu Sazky za nejlepší nerealizovaný scénář, udělovanou v rámci českých lvů Českou filmovou a televizní akademií.

Zájem filmařů byl velký

Zájem filmařů byl okamžitý. O realizaci Urbanova scénáře projevili zájem renomovaní režiséři, mezi prvními Filip Renč a Vladimír Michálek. Doba však kontroverznímu tématu ještě nepřála. Dílo odmítla Česká televize, nezbytný koprodukční partner každého většího filmového projektu.

A tak je asi paradoxem, že film českého autora nakonec zakoupil zahraniční producent ze společnosti Art Oko Mnichov.

V závěrečných titulcích filmu je jako scenárista označen zahraniční autor Wolfgang Limmer. Josefa Urbana zmiňují jen jako autora námětu. Zeptali jsme se tedy Josefa Urbana, jak to se scénářem i autorským právem k filmu Habermannův mlýn bylo.

„O tom, že v titulcích filmu chybí mé jméno jako scenáristy, jsem se dozvěděl až před loňskou premiérou filmu. S Karlem Dirkou , zahraničním producentem z Mnichova, jsem uzavřel již v roce 2003 opční smlouvu. Kontrakt na odkup námětu a čtyř verzí scénáře pak proběhl o tři roky později. Pan producent mi však scénář nezaplatil. Autorský honorář jsem vymohl prostřednictvím německého právního zastoupení až za další rok. Včetně nemalé penalizace… A tak za neuvedením mého jména v titulcích stojí jeho animozita vůči mně. I fakt, že se mi chtěl, řekněme, revanšovat… Proto mě neuvedl v titulcích filmu a ani mě nenahlásil jako skutečného autora díla de jure na České lvy,“ dodává Josef Urban.

"Mohu komukoliv ukázat smlouvu, ve které je jasně uvedeno, že producent musí v titulcích uvést mé jméno na prvním místě. A to i v případě, že na scénáři budou pokračovat i další spoluautoři. Rád bych se domohl práva zkorigovat svévoli zahraničního producenta. Habermannův mlýn jsem vymyslel a sepsal proto, abych se zastal nevinného člověka. Myslím, že a pokud nežijeme v Kocourkově, tak by mně autorské právo neměl nikdo upírat,“ upřesňuje Josef Urban.

Film Habermannův mlýn byl uveden do kin v říjnu loňského roku. Na uznání v České republice teprve čeká. Jméno Josefa Urbana v pozici scenáristy filmu, které bylo ještě vloni uváděno ve všech tiskových materiálech, v letošní přihlášce na České lvy zatím chybí.