Poutavě o tom vypráví a nejenom o působení této významné literátky v Klimkovicích básník, překladatel a publicista Karel Vůjtek ve výpravné knize Domovy Jarmily Glazarové, kterou na konci uplynulého roku vydalo město Klimkovice.

Kniha Domovy Jarmily Glazarové.Kniha Domovy Jarmily Glazarové.Zdroj: Repro Město KlimkoviceČím vás Jarmila Glazarová zaujala jako autorka?
Vnímavostí, barevným jazykem, včetně mistrovsky zvládnutého slezského i valašského nářečí, impresionistickým vnímáním krajiny a talentem zpodobnit ji slovy. A proč to neříct: oslovilo, a velice významně, mě také to, že první dvě autorčiny knihy jsou doma v mém rodišti a zabydlené lidmi, z nichž některé si pamatuji docela zblízka.

Prý byla velmi nadána jazykově…
Ano, jak jsem zjistil, to její jazykové mistrovství, které se projevovalo i na přednáškách či v rozhlase, mělo svůj prvopočátek v zápiscích čtrnáctileté žákyně měšťanky na Královských Vinohradech. Jsou neobyčejně kultivované a prozrazují osobité myšlení a zcela jistě dar slova.

VILA Jarmily Glazarové v Klimkovicích v předchozím stavu.
Rekonstrukce vily spisovatelky Jarmily Glazarové hýbe Klimkovicemi

Objevil jste něco zajímavého z jejího života, co dosud nebylo známo, anebo vás upoutalo?
Knížka Domovy Jarmily Glazarové akcentuje s ohledem na vydavatele její pobyt v Klimkovicích, ohraničený lety 1918 až 1934. Za tu dobu žila na pěti adresách, z nichž každá je svým způsobem významná. Po absolvování jednoleté hospodyňské školy odešla do rodiny místního starosty a veterináře Rudolfa Resnera. V roce 1923 se provdala za správce školy v Klimkovicích- -Josefovicích Ludvíka Vaňka. Po rozvodu manželství v roce 1926 si vzala klimkovického lékaře Josefa Podivínského, který bohužel v březnu 1934 náhle zemřel. Jarmila Podivínská Klimkovice opustila a už nikdy se do nich nevrátila. Jejich společný život pak vylíčila ve své prvotině Roky v kruhu (1936).

V sedmdesátých letech minulého století byla Glazarová režimem ostrakizována…
Také proto, že trvala na tom, co napsala v Rudém právu, že vstup vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 na naše území byla okupace. Její poslední knížka Píseň o rodné zemi šla do distribuce se záměrným  tříletým zdržením. Už nebyla nikterak vítána ani na kulturním festivalu Šrámkova Sobotka, jehož dvanáct ročníků osobně nebo v zastoupení herečkou Julií Charvátovou zahajovala. Odmítala také vstoupit do nového Svazu spisovatelů. Stalo se tak až v roce 1976, zhruba rok před její smrtí.

Věra Špinarová.
Věra Špinarová by slavila 70. Byla jsem "přichvístek", vzpomínala před pěti lety

Myslíte si, že její tvorba může něco sdělit nejenom nám dříve narozeným, ale také mladší IT generaci?
Vzhledem ke stále nižší čtenářské gramotnosti  nevím. Ale na druhé straně: je dost těch, kteří ke knížkám usedají vědomě a mají zájem o „krásnou řeč“. Osobně si myslím, že prozaická tvorba Jarmily Glazarové nezastarává; je otázka, nakolik se právě této autorce jako představitelce psychologické prózy, vyučující českého jazyka a literatury na středních školách věnují a zda ji znají z vlastního čtenářského prožitku.

A skvělými ambasadory slovesného umění Glazarové jsou i filmová zpracování Adventu a především Vlčí jámy s nezapomenutelnými herečkami Jiřinou Šejbalovou a Janou Brejchovou.