Vážení čtenáří, přinášíme vám další díl pravidelného sobotního seriálu Deníku.
Naší snahou je poskytovat především seriózní zpravodajství z vašeho nejbližšího okolí, ale zároveň chceme do Deníku dávat také užitečné informace a zábavu. Dřisty fifejdskeho Ofila, které vystihují rázovitost našeho regionu pohledem svérázné postavy, by měly být právě jednou z těch věcí, které v Deníku pobaví. Další nový díl najdete pravidelně vždy v sobotním tištěném vydání Deníku.

Když sem přišel v ponděli Na Upadnicu, vladla tam divna atmosfera. Naš štamgastsky stul byl rozděleny na dvě časti. Na te prave ostravske, vladla skvěla nalada. Stanik malem křepčil na stole a vyřvaval: „Baniček! Baniček," na leve opavske, seděl zachmuřeny Radim a křiknul na Stanika: „Enem se něposer. Beztak stě tam vlezli z hodně odřenymi ušami!"

„Ale vlezli!" radoval se dali Stanik. Lojzek to jejich hecovani chvilu pozoroval a naraz rozvažně pravil: „Přeci se tu kvuliva temu fotbalu něpoperetě. Ve sportu dycki byva jeden vitěz a jeden poraženy. No včil to vyšlo na Opavu. Spominam se, že před padesati rokami Banik tež vyhral druhu ligu a tež enem o bod vtedy před Vitkovicami. No a potym dluhe roki hral nejvyšší sutěž, štyry razy ju vyhral a spadnul až loni. No a Vitkovice se do ligy dostaly o hodně pozdějši, ale tež ju v sezoně 86/87 vyhraly. Čemu by se to němohlo přihodiť včil aji Opavě? Enem, Raďo, dočkej času. Mančaft matě dobry, tak čemu ni už napřesrok?!"

„Aji na druhim koňcu tabulky je to radostne a smutne. Radosť maju fandi Vitkovic, že se udrželi, smutňa Frydečani, že spadli," přidal sem svůj názor aji ja. „No ale Frydek se za to može sam," přestal křepčiť Stanik a dodal: „Čemu se uměli vyhecovať pravě na Banik?! Porazili ho sice, japali se z tym po cely tydiň, ale potym dostali na řiť od tych supeřuv, z kerymi bojovali o udrženi. Proti tym se měli vyhecovať! Tym měli brať body a připisovať se ich sobě. Včil až se beča sami nad sebu!"

„Pravdu diš, Arabelko!" reagoval na Stanika Antek a hned dodal: „Sport zme probrali, včil su na řadě baby! Stejnak je to divne plemě, ni?! Před svatbu je každa na teho svojiho milučka, ochotňučka a dajna, ale jak se vda, porodi děcko a naraz jak by sex ani něexistoval." „A temu se něženim! Tak mam sex, kdy chcu," uchichtnul se Jiřik. „Ja, ale kolik tě to stoji?," rypnul se Poldek.

„Divil by ses, ale až na paru vyjimek to mam zadara!" „Kecaš!" tvrdo pravil Juzek. „Fakt ni! Něvěřili bystě, jak su baby zvědave. Viděl sem kdysik davno taki pornofilm. To byl na vyletni lodi kuchař s obrovskim pyjem. Před jeho kajutu stala fronta bab lačnych to s nim zkusiť. Nic je něodradilo! Ani to, že každa, co vyšla z kajuty, se držela v rozkroku a řvala, že ju tyn blboň natrhnul. No, a ja mam taku fintu, že babě, co se mi libi, řeknu, že sem nejlepši v sexu v blizkim i dalekim okoli. Věřtě, nebo ni, ale každa chce honem zistiť, esli je to pravda!" smjal se Jiřik už na cele kolo.

„Ja mam ale dojem, že aji cizinky su sexualně čipernějši, než ty naše česke holčičky, co su, jak se zpiva v te pisničce, lautr putički! A zistil sem to dosť brzo. Jak vitě, v dětstvi sem znal isteho Adolfa Řiháčka, povoznika s kobylkami Delu a Julču. Tyn byl za prvni světove s legijami v Rusku. A on nam, malym synkum, s oblibu vykladal, jak byly ty Ruski fortelne zachtivne baby. ,Ona vypila pullitra čerstvo nadojeneho mlika, k temu zjedla velku cibulu, pak se prdla, zapila to vodku a už ležela na pecu a očami pochtivala.' Sice zme se při tym červenali, ale hltali každe jeho slovo a těšili se, až budeme velci a pojedem do Ruska," dal k dobru svoju zkušenosť ze sexem Lojzek.

„Když mluvitě o tym sexe, tuš to raz taka gryfna robka odevřela dveři bytu a tam stal chlop a pravil: ,Nešla byste si zašoustat?´ Baba se lekla a řve na teho svojiho, že ve dveřach stoji chlop a chce s ňu suložiť. Tyn jeji vrazi mezi futra a křikně: ,A po hubě jsi ještě nedostal?´ ,Dostal, ale víckrát jsem si zašoustal!´ Fajne, ni?! dal tradičně k dobru frk Erďa.

Když sem zažitki z Upadnice doma povykladal Ruži, našel sem konečně odvahu zeptat se ji na tu Ostravicu. „Nikaj něpojeděš. Už ses narajzoval beze mě dosť. Doma buděš," pravila mi na to. Ale protože to něřekla dosť nasraně a rezolutně, tušil sem, že by mohla názor změniť. Tak uvidime.

Tuš bertě, nebo nechtě ležeť. Ofil

…a kdo chce, ať piše na ofil.ostrava@denik.cz.

Všechny díly seriálu Deníku Dřisty fifejdskeho Ofila najdete zde.