Neuvěřitelně vitální. Drobný štíhlý muž, pro něhož je charakteristická čepice či baret, přes rameno nosí malou brašnu, která zpravidla ukrývá fotoaparát. A stihne třeba i tři vernisáže denně, pokud se zrovna konají v moravskoslezské metropoli. Pravidelně zajíždí do Prahy, Bratislavy, ale i do zahraničí, kde si nenechá ujít žádnou veřejnou prezentaci významného malíře, grafika, sochaře, o fotografech ani nemluvě…

I tak lze ve stručnosti charakterizovat jednoho z našich nejzajímavějších fotografů Fedora Gabčana, který v současnosti žije a tvoří v Ostravě-Vratimově. Má na svém kontě tisíce černobílých i barevných uměleckých fotografií, reportážních snímků, reklamních opusů, desítky samostatných i kolektivních výstav doma a ve světě.

Genius loci: Jižní Slovensko

Fedor Gabčan přišel na svět 22. července 1940 v Kútech na Slovensku, v době druhé světové války. Střední průmyslovou školu kartografie a geodezie vystudoval později v Košicích a nastoupil do Kartografického ústavu v Bratislavě.

Ukázky z tvorby umělce.Zdroj: Archiv umělce

„To bylo asi moje první životní zklamání. Práce mě nebavila, tak jsem na počátku šedesátých let odešel jako brigádník do Ostravy, kde jsem sice zpočátku pracoval v dolech, ale začal jsem zde fotit,“ vzpomíná po letech pracovitý tvůrce. A jak se ukázalo, Ostravsko se mu v mnoha směrech stalo zdrojem inspirace. Ve fotografické profesi se zdokonaloval, byl dokonce přijat na pražskou FAMU, kde vystudoval obor fotografie.

Ostrava a laguny

„Byla to úžasná teoretická škola života, když si vzpomenu, že mě učili takoví skvělí pedagogové, jako například Anna Fárová či profesor Ján Šmok. To mi také umožnilo další krásnou etapu mého života, kdy jsem mohl pracovat jako reportér pro ostravskou ČTK. V té době jsem se věnoval pochopitelně nejvíce dokumentu či reportážím. Ale našel jsem si čas, abych se pokusil zpracovat ostravskou průmyslovou krajinu poněkud jiným úhlem, trochu poeticky, což se mi možná trochu povedlo,“ říká se skromností sobě vlastí Fedor Gabčan.

Ale uměl a dodnes jistě umí ztvárnit reklamní snímky, což dokázal v minulosti, kdy dostal zakázky od firem, na které už si vzpomenou zřejmě jen ti dříve narození. Stačí vyslovit namátkou některá jejich jména: Romo Fulnek, Tesla Rožnov či třeba Optimit Odry.

Pedagog

Fedor Gabčan se uplatnil také jako citlivý pedagog na Střední umělecké škole v Ostravě, kde zakládal Fotografický obor, ale přednášel i na Ostravské univerzitě.

„Vzpomínám na mnohé své studenty, kteří byli skvělí, vždycky perfektně připraveni na výuku. A byť se dnes nevěnují naplno fotografii, stali se z nich výborní pedagogové. Za všechny bych jmenoval například magistru Evu Eliášovou, kterou potkávám ve Vratimově, neboť zde učí a údajně patří mezi skvělé učitele a je hodně oblíbená u svých žáků,“ míní Fedor Gabčan.

Akty a staré techniky

Autora řadu let přitahuje ženská krása. Sám tvrdí, že fotit akty není rozhodně lehká záležitost. A k tomu ještě miluje staré fotografické techniky. „Přivedl mě k nim můj spolužák a bývalý pedagog FAMU profesor Vojtěchovský. Ten se s nimi seznámil v USA, kde působil, a kde se tyto techniky stále na vysokých školách vyučují.“

Ukázky z tvorby umělce.Zdroj: Archiv umělce

„Nejenom proto, že se věnuje těmto - už historickým foto-technikám - považuji Fedora Gabčana za výborného fotografa, jehož mistrovství už určitě přerostlo rámec tohoto regionu. Oblíbil jsem si jeho poetické akty, má obrovský cit v okamžiku, kdy snímá krásu dívčího, potažmo ženského těla,“ hodnotí dosavadní dílo fotografa Petr Pavliňák, výtvarný kurátor a šéf Výtvarného centra Chagall v Ostravě.

„Co mě na focení přitahuje? Ten věčný konflikt dění kolem nás, který je třeba zachytit, ale také tváře, portréty, postavy, příroda, zkrátka svět, jež nás obklopuje,“ vyznává se v závěru našeho setkání jubilant Fedor Gabčan. Tak tedy ještě dlouho „Dobré světlo“ …