Letos jednasedmdesá­tiletý František Dostál začal fotografovat poměrně pozdě, nikdy se však nestal fotografem z povolání.„Ačkoliv patří mezi uznávané české autory, fotografování bere po celý svůj život jako pouhý koníček. Námětem jeho fotografií jsou především lidé pražských ulic. Prvotní inspirací mu byla jeho rodná pražská čtvrť Vršovice. Zaznamenával lidi v různých, zdánlivě obyčejných situacích,“ říká kurátor výstavy Petr Pavliňák.

František Dostál si nevymýšlí, ani nearanžuje situace, které vyvolávají úsměv, či dokonce smích. On tyto situace prožívá. Desítky let pozoruje život a dokáže rozpoznat situace, které vykouzlí na tváři pozorovatelů úsměv, a má schopnost tyto situace, z nichž mnohé jsou pomíjivé v řádech vteřin, zachytit na fotografický materiál.

Sám o sobě říká, že je fotograf-chodec. Za několik desítek let urazil po pražských ulicích tisíce kilometrů. Podstatnou součástí města v jeho objektivu je člověk – odpočívající, jdoucí, šťastný i zamyšlený, velmi často nesoucí předměty nebo jiné své břímě, často v úsměvné až humorné situaci. Desítky novin a časopisů přinášely a přinášejí na svých stránkách tisíce jeho většinou černobílých snímků. „Poetika jeho humoru většinou neuráží a nezesměšňuje. Jak sám říká, na této tematice, na lidech, nechce vydělávat, snaží se mapovat život. Z jeho veselejší stránky,“ dodává Pavliňák.