Rozsáhlá výstava soch a kreseb jednoho z našich předních umělců Stanislava Kolíbala, rodáka z Orlové, která byla zahájena minulý týden v ostravském Domě umění, přitahuje zájem veřejnosti.

Rozsáhlá expozice v přízemí a v prvním patře výstavních prostor nabízí 68 kreseb, čtyřicet reliéfů a na šedesát soch, objektů a instalací z let 1954 až po současnost.

Vzpomínky na Ostravu

Profesor Stanislav Kolíbal má na svůj věk v prosinci oslaví své devadesáté narozeniny neuvěřitelnou paměť.

Mohli se o tom přesvědčit novináři na setkání s tímto umělcem těsně před zahájením ostravské výstavy, kdy Stanislav Kolíbal vzpomenul mimo jiné na svoji první výstavu v ostravském Domě umění.

„Je tomu dvaasedmdesát let, konala se na podzim roku 1943, nebyla to moje samostatná výstava, ale šlo o členskou výstavu Moravskoslezského sdružení výtvarných umělců (MSVU), na kterou jsem byl pozván jako host," vzpomínal autor, který se z Orlové přestěhoval do Ostravy.

A důvod? „Způsobila to okupace Těšínska polskou armádou na počátku října 1938 a přičlenění celé oblasti k Polsku. Když Poláci zavřeli orlovské české gymnázium, můj tatínek rozhodl, že emigrujeme do Československa, záměrně do hornické Ostravy, protože otec byl důlním zámečníkem. Stali jsme se tedy uprchlíky, ačkoliv dnes se všude používá slovo běženci, ale to je totéž," vzpomínal umělec.

Už jako student reálného gymnázia v Ostravě-Přívoze se tehdy Stanislav Kolíbal stýkal s ostravskými umělci, patřili k nim Jan Václav Sládek, který pocházel z Hukvald a velkou část své výtvarné, ale také literární tvorby věnoval Leoši Janáčkovi. A druhým z nich byl sochař Augustin Handzel.

Sochy nebo ilustrace

Stanislava Kolíbala přtahovaly už od mládí sochy, ale také grafika a ilustrace knih.

„Zkoušel jsem ilustrovat básně Františka Halase nebo povídky Karla Schulze, které jsem měl velmi rád. Koncem války jsem ilustroval knihu povídek Hra o život ruského prozaika Borise Pilňaka, kterého popravil stalinský režim.

Krátce po válce chtěl knihu vydat pražský vydavatel Vilém Šmidt, tomu ale jen vzkázali: „No, to vám nedoporučujeme. Ten byl likvidován." I díky takovým osudům, jaký měl Pilňak, jsem vůbec nesdílel všeobecné nadšení pro socialismus a bylo mi jasné, k čemu to vše povede," vyprávěl Stanislav Kolíbal.

Umělec, jenž se v průběhu dalších desetiletí zařadil k předním světovým autorům, se svým dosavadním dílem mohl prezentovat v prestižních galeriích nejen v Evropě, ale také v zámoří.

Pocta tvůrci

17. listopadu se v ostravském Divadle Antonína Dvořáka uskuteční od 18.30 hodin večer věnovaný Stanislavu Kolíbalovi.

Není divu. Vždyť on sám před mnoha lety vytvořil scénu k opeře Iši Krejčího Pozdvižení v Efesu a pro operní představení Zásnuby v klášteře Sergeje Prokofjeva, které režíroval Ilja Hylas, navrhl scénu.

Dosavadní tvorba Stanislava Kolíbala je velmi bohatá, což dokazuje jeho současná ostravská výstava, která potrvá v Domě umění do 3. ledna příštího roku. Její součástí je komentovaná prohlídka s autorem 15. října od 17 hodin, s kurátorem výstavy Martinem Dostálem 12. listopadu, rovněž od 17 hodin. Plné vystupné na výstavu činí padesát korun, zlevněné 25 korun a o nedělích je vstup volný.