Pod názvem Himalayan Expedition Trekking Langtang se už dnes uskuteční v Domě kultury města Ostravy od 19 hodin zajímavý komponovaný pořad Jiřího Kráčalíka, ředitele a zakladatele Mezinárodního festivalu outdoorových filmů (MFOF).

Jak byste přiblížil našim čtenářům tento svůj nevšední pořad?

Diváky zavede na třetí nejkrásnější trek v Himálaji. Uvidí zajímavé hinduistické obřady krvežíznivé bohyně Kálí, nepálské pohřby, památky a život v Káthmándú. Budou svědky ničivého zemětřesení v Nepálu, při kterém osada Langtang zmizela z mapy…

V jakém okamžiku vás zastihlo v loňském roce zemetřesení v Nepálu a proč jste tam původně jel?

Původní cesta směřovala na třetí nejkrásnější trek v Himálaji Langtang. Naštěstí jsme tento program splnili. Nafotil jsem a natočil hodně materiálů, což diváci uvidí.

Měli jsme třikrát velké štěstí, že jsme se vyhnuli zemětřesení. I o tom je tento pořad. Ten první zničující úder, kdy se země otřásla, mě zastihl v blízkosti centra hlavního města Káthmándú.

Mohu děkovat bohyni Kálí, to je krvežíznivá bohyně. A vždy v sobotu se sjíždějí hinduisté do Dacinkali, aby ji uctili obětováním zvířat. Zaživa se řežou domácím zvířatům hlavy, musí téct krev. Je to neskutečný rituál tisíců lidí, ohňů, vonných svící, zvonů a pokory. A právě to jsem fotil, a tak jsem se na tom místě zdržel.

A díky tomu mě zemětřesení nezastihlo mezi starými baráky, které se sypaly jako domečky z karet. Takže diváci v pořadu neuvidí jen krásnou přírodu, ale již zmíněné hinduistické obřady a další situace z místě, kde jsme se ocitli.

Jaké to je, když se „vlní zem", pro vás zkušeného horského matadora? Jak se člověk zachová v takové mezní situaci?

Není to příjemné. Je to, jako bychom byli na nějakých vlnách… takové plavání. Pak je strach a všichni si hlídají, aby nebyli v dosahu jakýchkoliv budov. A to je třeba si uvědomit velmi rychle, neboť následné otřesy jsou horší než ten první nejničivější. Vše je totiž narušeno a kdykoliv při jakémkoli i malém záchvěvu se může cokoliv sesypat.

Vedle tragédie, která tuto oblast postihla, jste tam paradoxně pořídil i poetické snímky…

Jel jsem tam původně za snímky, a abych také něco natočil pro svůj další komponovaný pořad, a také pro potřeby doprovodných programů k Mezinárodnímu festivalu outdoorových filmů. Navštívili jsme řadu míst, kde se daly nafotit poetické fotografie.

Byli jsme v nádherné přírodě mezi úžasnými lidmi, navštívili jsme řadu památek a byli přítomni hinduistickým, ale i buddhistickým obřadům. Tam všude se daly nafotit poetické snímky, což se snad bude divákům líbit.

Pokud vím, besedy už neděláte při svých cestách napříč Českou republikou. Proč?

Ano, nedělám běžné besedy. Tím mám na mysli skutečnost, když se přes dataprojektor pouští fotky a slovně komentuje obraz. Nyní tvořím nové komponované pořady.

Prakticky se jedná o jakousi kompozici filmu, fotografií, hudby a slova. Tyto pořady vytvářím už druhý rok, například každý měsíc je prezentuji ve Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě-Porubě.