K nedožitým sedmdesátinám mistra protestsongu, který zemřel před dvaceti lety*12. dubna 1944 Kroměříž
† 3. března 1994 Mnichov

Do srdcí mnoha Čechů, Slováků, ale také Poláků a Němců se zapsal tento básník s kytarou jako jeden z nejvýznamnějších představitelů českého protestsongu v letech 1968 až 1989. Jeho první vydanou písní je Nevidomá dívka, kterou nahrál se skupinou v roce 1968, a první deska Bratříčku, zavírej vrátka byla vydána půl roku po sovětské invazi do Československa.

V září roku 1969 Karel Kryl emigroval a usadil se v německém Mnichově. Vydával desky, pracoval v redakci Svobodné Evropy.

Do Československa se Karel Kryl vrátil v listopadu 1989, aby se zúčastnil pohřbu své matky.

Po krátkém nadšení ze Sametové revoluce se Karel Kryl dovedl vyjádřit i k nešvarům nové doby. Vydává alba Tekuté písky, Monology a další. V roce 1993 vychází knižně jeho rozsáhlý rozhovor s Milošem Čermákem Půlkacíř. Karel Kryl umírá 3. března 1994 v Mnichově po těžkém infarktu.

Jeho písně zlidověly, přecházejí z generace na generaci a posilovaly mnohé v naší zemi v časech nesvobody. Byl to básník s vnitřním neklidem, mistr protestsongu, rebel, výborný písničkář…

Karel Kryl

Vzpomínka na Karla Kryla: Píseň a slovo v hlavní roli

Osobních vzpomínek na Karla Kryla po roce 1989 mám několik, protože se mi poštěstilo být pracovně angažován v některých jeho vystoupeních či koncertních šňůrách. Nejvíce mi utkvěly v paměti dvě setkání. To první hned při prvním velkém koncertu v Ostravě, tuším, že to byl prosinec 1989.

Karel Kryl, o co byl menší vzrůstem, o to větší charisma a rozhodnost z něho vyzařovaly. S velkou úctou se mi díky hlavnímu organizátorovi a „severomoravskému tátovi folku" Milanu Kaplanovi podařilo domluvit jeho následnou zastávku v Olomouci. Tam jsem nejen bydlel a pracoval, ale také pomáhal tehdejší Stavovské unii studentů s pořádáním různých kulturních akcí během, ale i po tzv. studentské revoluci. Koncert Karla Kryla proběhl, řekl bych velmi svobodně, ve velké sportovní hale Univerzity Palackého a s dobrovolným vstupným. Všichni pracovali bez nároku na honorář, výtěžek šel na studentské hnutí, hala byla samozřejmě nacpaná k prasknutí a pamatuji třeba studenty, kteří přispěli celým svým měsíčním stipendiem, protože to prostě byla velmi emotivní chvíle. A Karlu Krylovi se tento lehce anarchisticky zorganizovaný večer velmi líbil.

Pepa Streichl se nedostal do zákulisí

Další nezapomenutelné chvíle jsem zažil o něco později, kdy moje agentura pořádala moravskou část koncertního turné Karla Kryla.

To už byly situace přesně obrácené, vysoce profesionální, ovšem laťku nastavoval svým nekompromisním přístupem sám Karel Kryl. Třeba na ostravském koncertě vznikl i malý konflikt s Pepou Streichlem, kterého jsem těsně před vystoupením už nemohl pustit do zákulisí, což samozřejmě dosud v našem poněkud rozevlátém folkovém prostředí nebylo zvykem. Na druhou stranu po koncertě už Karel často patřil všem, nicméně žádné velké flámy, to nikdy, a dokonce i občerstvení, obsahující přesnou specifikaci od piva, vína přes horkou polévku až po majonézu (což bylo smluvně vyžádáno v technických podmínkách koncertu), nepatřilo Krylovi, ale doprovodnému týmu. Karel, pokud se pamatuji, tak vyžadoval vždy jen tu polévku, popelník na svá cigárka a prostor pro maximální soustředění. Pak na dvě hodinky uhranul vyprodaný sál a nakonec dokázal trávit hodiny a hodiny nejen příjemným posezením, ale i neutuchajícími debatami, kde opět měl hlavní slovo.

Josef Podstata, ředitel regionálních studií Český rozhlas Olomouc a Ostrava

Karel Kryl: Solidarita, Mnichov 1982Vydavatelství Supraphon vydalo letos v březnu 2CD Karel Kryl Solidarita (Mnichov 1982) s nikdy nezveřejněnou nahrávkou koncertu z Mnichova roku 1982, kterým Karel Kryl podpořil polské hnutí Solidarita. Pod prostým názvem Solidarita tento nový archivní objev nabízí celkem dvaadvacet písní s vůbec poprvé vydanými Krylovými českými, polskými i německými verzemi jeho songů!

Dědicům Palachovým

Solidaritě věnovaný mnichovský koncert z roku 1982 je průnikem Krylova repertoáru ze šedesátých a sedmdesátých let, doplněným o novinky z počátku let osmdesátých. Nenajdete tu notoricky známé hity typu Bratříčka či Anděla, ale více než dvacet pro tu příležitost vybraných songů s mimořádnou posluchačskou intenzitou: Jeřabiny, Varhany v Olivě nebo Dědicům Palachovým v česko-polské verzi je zážitek. Převážná většina z těch písní je v češtině, některé napůl a jiné zcela polsky, čtyřikrát se ozve němčina, třikrát bez české předlohy. Karel Kryl se tu představuje v mnoha písničkářských podobách. Je politický, sentimentální, zadumaný, žertovný a ironický. Jeho spojovací komentáře jsou zacílené a vtipné, blok „federalizační poezie" i po těch letech neodolatelný. Je to Kryl na pomezí jazyků i občanství, vždy připravený písničkami a povídáním povzbuzovat lidi vyhnané bolševikem mimo vlast. Zvukově velmi kvalitní záznam je v bookletu 2CD doprovázen koncertními fotografiemi a jinými dokumenty i fundovanou poznámkou Krylova knižního editora Jana Šulce.