Kniha plná zajímavých fotografií a poutavých textů je velmi výpravná. Vydavatelství Albatros projekt My jsme Baník považuje za svou vlajkovou loď, takže kniha opravdu vypadá reprezentativně. A obsah je také mimořádný. Ale mimořádná je pro sportovní veřejnost i značka Baníku Ostrava.

„Baník je pro celé Ostravsko a jeho okolí symbolem. Tak to není nikde. Sparta nebo Slavie, velké kluby, které mají historii, podporu a ekonomickou sílu, dělí třeba fanoušky v Praze na několik velkých skupin. Ale Baník? Ten je jen jeden a všichni ho tady znají. A je jedno, jestli na něj každou druhou neděli chodí. Když Baník hraje dobře, je to tak trochu cítit mezi lidmi,“ říká Tomáš Šiřina, který autorstvím knihy navázal na rodinnou tradici.

Jeho otec Petr napsal knihu Modrobílá historie (1977), Slavné chvíle (1996) a spolu s Igorem Bruzlem Baníčku, my jsme s tebou (2004). Tomáš Šiřina pracoval jako sportovní redaktor, i když se v posledních letech už v oboru nepohybuje, zůstal fotbalovému dění blízko. A na Baník chodí od dětství.

„Při psaní jsem si uvědomil ještě víc, že dějiny celého Ostravska jsou s Baníkem spjaté, vlastně od začátku se do dění v klubu propisují. Baník celou dobu žil v tomto prostředí, které se do něj obtisklo. Když se podíváte na historii, tu asi nejslavnější na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, je to vidět moc pěkně. Tehdy gigantická společnost OKD měla sport a fotbal pod svými křídly a skoro nic nebylo nemožné. V rámci tehdejších možností se vytvořily podmínky profesionální. Hráči byli slušně placení, formálně byli zaměstnaní na šachtách, ale do práce nechodili,“ tvrdí Šiřina, podle kterého se zrovna na historii Baníku projevily i společenské změny. „S odstupem je zajímavé sledovat, jak po roce 1989 probíhal proces, než se z Baníku stal profesionální klub. Přišly i krize, Baník přežil pár složitých momentů, změnil majitele, ale nikdy ho neopustili fanoušci. Ti jsou věrní a určitě nejlepší ze všech široko daleko,“ míní autor knihy My jsme Baník.

Zdroj: Youtube

Kniha nemá tradiční strukturu historického členění. „Zdálo se mi, když jsem před rokem o knize poprvé přemýšlel, že v dnešní době bude lepší rozčlenit celou věc jinak. Proto jsou v úvodu dopodrobna rozpitvány nejslavnější zápasy historie, pak následuje kapitola popisující Baník spíš jako společenský fenomén. Myslím, že úplně poprvé jsou v knize podrobně popsány osudy fanoušků, někdy se jim říkalo vlajkonoši. Od jejich začátků až po dnešek. Svůj vztah k Baníku popisují slavní lidé, Pavel Kubina, Jaromír Nohavica, Ivan Lendl, michelinský kuchař Kašpárek a další,“ přibližuje Šiřina obsah knihy. Dodává, že důležitou kapitolou jsou příběhy stadiónů, na kterých Baník hrál. „Zajímavostí je, že na jediném ligovém zápase, který hrál Baník na bývalém Stadióně Odborářů, dal jediný gól Zdeněk Košňovský, který pak vychoval pro Baník spoustu výborných hráčů. Bylo to v roce 1959,“ uvedl Šiřina.

Jaromír Nohavica zpívá hymnu Baníku zaplněným Bazalům.Jaromír Nohavica zpívá hymnu Baníku zaplněným Bazalům.Zdroj: Deník

Nejzajímavější kapitolou jsou podle autora příběhy ze zákulisí, kde jsou popsány mnohdy pikantní situace, o kterých se psát dosud nedalo, nemohlo, nebo měly zůstat zapomenuty. Sto nejslavnějších hráčů baníkovské historie má v knize své profily a v poslední části je kompletní statistika pohárových zápasů a seznam všech ligových hráčů. Popsat komplexní historii by bylo pro jednoho člověka extrémně náročné. Také Tomáš Šiřina nebyl na knihu úplně sám.

Bez historických fotek Květoslava Kubaly, Zdeňka Bernadta a dalších by kniha neměla svou vypovídací hodnotu. „Mám štěstí, že jsem s Květošem Kubalou spolupracoval a že o jeho fotkách se sportovní tematikou vím velmi podrobně. Také další hvězdu ostravské fotografie Zdeňka Bernadta znám od dětství, i když z jeho archívu vypadávají perly pořád. Možná právě příprava knihy Zdeňka donutila po letech zase uklidit archív a našli jsme další skvělé věci. Ale i z pozdější doby jsou fotografie vynikající. Přispěli do ni Petr Kotala, Aleš Krecl, Werner Ullmann, Jirka Zerzoň a další autoři,“ uvedl Šiřina.

„V knize se objevuje téměř pět set jedinečných fotografií od fanoušků, sportovních fotografů, najdete zde stovky stran textu, statistik a zajímavých historek nejen ze zápasů, ale především i ze „zákulisí“. Svůj prostor v knize dostali i ultras, jejichž činnost ještě nikdy nebyla takto zachycena,“ popisuje Šiřina. Spoluautory byli zejména Roman Popek a Roman Srkala, ale také třeba šéfredaktor Moravskoslezského deníku Aleš Uher mladší a další.

„Nebýt třeba Romana Popka, který je v baníkovské komunitě známý jako Cactus, by kniha vznikala těžko a neměla by zdaleka takový faktografický základ. Dalším významným pomocníkem byl Roman Srkala, kamarád, který se statistikám a faktům věnoval extrémně pečlivě. A nesmím zapomenout na to, jakou roli sehrát redaktor Honza Dvořák. Ostravák, v současnosti bydlící v Brně, dal knize finální podobu a stál u jejího zrodu. Ale velmi důležitý je v knize obrazový materiál,“ upozorňuje Šiřina, někdejší šéf ostravského studia České televize.

Doposud nebyla sepsána takto podrobná, mnohovrstevnatá kniha o klubu, který je na Ostravsku milovaný. Měl by ji mít každý baníkovec doma v knihovně. Navíc pro každého sportovního fanouška obecně může jít o dobrou ukázku, jak lze napsat sportovní knihu srdcem a mimořádně čtivě.

Tomáš Šiřina

V nakladatelství Cpress vychází knižní novinka novináře Tomáše Šiřiny a jeho spolupracovníků My jsme Baník (cena 599 Kč). Autorova prvotina je o kompletní stoleté historii jednoho z největších sportovních klubů naší země. Nejde však jen o sportovní historii, ale i tu kulturní a společenskou, jelikož Baník je považován za symbol kraje, hrdosti a patriotismu. Doposud nebyla sepsána takto podrobná, mnohovrstevnatá kniha o klubu, který je na Ostravsku milovaný. Měl by ji mít každý baníkovec doma v knihovně. Navíc pro každého sportovního fanouška obecně může jít o dobrou ukázku, jak lze napsat sportovní knihu srdcem a mimořádně čtivě.