Těšit se můžete na sbory DSS, Annu K, Lenku Hrůzovou, Tři vykřičníky, Sasaband. Cílem této benefice je upozornit na téma dětského autismu a spolu s tím také finančně pomoci rodině autistické holčičky Verunky Zobalové, které bude výtěžek z této akce věnován. Darované peníze rodiče použijí nejen na terapie, ale také na asistenční odlehčovací služby.

Koncertu budou předcházet menší benefiční akce (dílničky, jarmarky), které se budou konat v různých spřízněných školách. Výtěžek z těchto doprovodných aktivit a koncertu bude předán rodině malé Verunky, která byla takovou vlnou solidarity úplně zaskočena.

Verunka Zobalová, pocházející z ostravské části Dubina, má čtyři roky, ale mentálně se pohybuje mezi 18 až 24 měsíci. Nerozumí, není schopna jakékoli komunikace. Je silně hyperaktivní, neklidná a velice přecitlivělá. Pro její rodiče, kteří se o Verunku starají de facto bez podpory, je to velký problém, se kterým svádí každodenní boj. Autismus není nemoc, ale porucha a žádný autista není stejný.

Hodně záleží na míře postižení, na tom, jak je narušena schopnost komunikace, sociální interakce a hry. Společnost o autismu moc neví, protože většinou malé autistické dětí, na první pohled vypadají jako běžné děti, případně si o nich okolí myslí, že jsou nevychované a divné.

„Věřím, že hodně věcí se autisté mohou naučit, a čím dříve se s nimi začne pracovat, tím větší mají šanci žít pro nás normální život,“ říká Verunčina maminka Kateřina Zobalová.

„Bohužel rodiče se musí snažit sami hledat informace a návody, jak s dětmi pracovat, a terapie nejsou hrazené ze zdravotního pojištění. My to máme o to těžší, že jsme na to s manželem úplně sami, bez podpory rodiny či přátel. Verunka vyžaduje velice intenzivní péči, do toho musíme stíhat chodit do práce (já mám práci na částečný úvazek a manžel brigádničí po nocích), na terapie a k doktorům. Na vlastní odpočinek nebo na udržování manželství moc času nezbývá, a to není dlouhodobě udržitelné.“

Páteční Deník s TV magazínem.