„Úterý je nejlepší den vtýdnu. Nemůžu se dočkat, až začne trénink. Je to moje radost, asi bych už dávno umřela, kdybych necvičila,“ tvrdí šestaosmdesátiletá Marie Janošcová. Členkou klubu mažoretek je téměř od jeho vzniku. Předevčírem slavily jeho čtvrté narozeniny.

„Papaly jsme samé dobroty, pily šampaňské a nechyběly ani rumové pralinky, ty máme moc rády. A hlavně jsme vzpomínaly na naše začátky a plánovaly, co dál,“ říká paní Janošcová. Občas ji zlobí srdíčko a ještě donedávna chodila o berlích. Ale vystoupení, ani trénink nevynechá, i když jí je někdy hodně špatně. „To raději podepíšu doktorovi revers. Díky mažoretkám snad mládnu. Cítím se čím dál líp, měla jsem dvě berle, teď už potřebuji jenom jednu,“ pochvaluje si čiperná babička, které by její věk hádal jen málokdo. Pak se podívá na hodinky a somluvou ukončí rozhovor. „Promiňte, za pět minut začíná bingo, tam nemůžu chybět. To víte, důchodci, pořád nemají čas,“ směje se žena.

Snápadem vytvořit klub mažoretek vKorýtku přišla před lety terapeutka Karla Venháčová. „Vedla jsem tehdy muzikoterapii a cvičení malých holčiček. Řekla jsem si, proč by nemohly cvičit i naše klientky, když sestavy přizpůsobím jejich schopnostem. Nápad se ujal a samotnou mě překvapilo, že klub mažoretek babiček funguje tak dlouho,“ vzpomíná Venháčová.

Mažoretky Bambulky mají nacvičeno devět sestav. Většinou vsedě. Třeba ta na písničku Okolo Hradce rozpumpuje každého vpubliku. „Vypadá to sice jednoduše, ale i mladý a zdravý člověk má potíže udržet třeba deset minut ruce nad hlavou a ještě do rytmu točit nářadím. Ale na nedávném vystoupení vHodoníně jsme zjistili, že by se dala připravit i sestava schůzí. Tak to zvažujeme,“ plánuje Venháčová.

Vklubu mají mažoretky babičky také muže. Hrají labuťáky, sultána, jeden zdědečků zvládá i břišní tanec. „Je to skvělá terapie, naše klienty udržuje vkondici, baví se, mají se na co těšit. A to je velmi důležité,“ hodnotí Venháčová.