Návštěvník má možnost zhlédnout obrazy Jonathana Wateridge, Martina Edera, Serbana Savua, Oany Farcas, Caroline Walker, Justina Mortimera a dalších malířů. Kurátorkou výstavy je Jane Neal z Velké BritánieA to byl také důvod k našemu rozhovoru.

Podle čeho jste si vybírala umělce pro ostravskou výstavu?

Všechny vybrané obrazy pocházejí ze soukromé sbírky Roberta Runtáka.

Jaké výtvarné umění je vám nejbližší?

Pracuji především se současnými umělci, ale ne vždy jenom s nimi. Nejraději mám současnou malbu a hodně času trávím studiem umění ze střední a východní Evropy.

Jak byste charakterizovala současné výtvarné trendy ve světě? Převládá figura, abstrakce, konceptuální umění?

Po dlouhou dobu nahrazovalo konceptuální umění, video a instalace klasickou malbu, a také byla zpochybňována platnost figurální malby, ale myslím si, že naštěstí tento úzce profilovaný způsob uvažování je u konce.

Ve které době byste chtěla nejraději žít v antice, renesanci, baroku nebo v nějakém jiném období?

Myslím, že každé vámi zmíněné věkové období je velmi zajímavé, a domnívám se, že lidská mysl v Evropě od 17. století tedy v době baroka je stále velmi rozpoznatelná v naší době.

Mohla byste jmenovat, která díla konkrétních umělců jsou vám nejbližší?

Jak jsem již zmínila dříve, jsem velkým fanouškem. Mám své oblíbené umělce, mezi nimi jsou i ti, se kterými spolupracuji. Mám ale také svá oblíbená díla napříč dějinami umění: Masacciovo Vyhnání z ráje obdivuji hlavně pro jeho patos a surové emocionální drama, dále Pietera Brueghela a jeho dílo s názvem Lovci ve sněhu. Obdivuji také mistry z 19. století a z počátku 20. století, včetně Henryho Matisse.

Co vás oslovilo v poslední době z českého výtvarného umění?

V roce 2005 jsem se na Pražském bienále se seznámila s tvorbou Daniela Pitína, která na mě velmi zapůsobila. Jsem stále její velkou fanynkou.