Učit se hrát na bicí nástroje vyžaduje notnou dávku tolerance od okolí… Jak to probíhalo u vás doma, v kolika letech jste se začal učit hrát na bicí nástroje?
To je pravda. Já jsem naštěstí měl hodně tolerantní sousedy. Bydlel jsem s rodiči v centru Ostravy v bytě a asi jsem jim dával pořádně zabrat, ale nikdy mi nic neřekli a vydrželi to vlastně celých devět let. Otec je muzikant (vystudoval bicí nástroje a akordeon, učí na Janáčkově konzervatoři a Gymnáziu v Ostravě a hraje v divadle ) a mě i mé sourozence vedl odmalička k hudbě. Na bicí nástroje jsem začal hrát v 5. třídě na ZŠ a po ukončení 8. třídy jsem začal studovat na Janáčkově konzervatoři.

Proč zrovna bicí?
Bicí proto, že je to podle mě jeden z nejzajímavějších a nejatraktivnějších hudebních nástrojů. Bicích nástrojů je hodně druhů, takže se dá vybírat a měnit. Nemusíte hrát celý život na jeden nástroj.

Jaké vlastnosti a předpoklady musí mít dobrý hráč na bicí nástroje?
Říká se, že nejlepší kamarád muzikanta je bubeník. Bubeník musí být hlavně dobrý muzikant, musí umět hrát na různé druhy bicích nástrojů. V symfonických orchestrech se používají i laditelné bicí nástroje (tympány) anebo melodické bicí nástroje (xylofon, marimba, vibrafon). A pak jsou další, například perkuse, conga, bonga, djembe atd. Tím chci říct, že bicí nástroje nejsou jen bicí souprava.

Bavilo vás cvičit?
Na bicí ano, ale o cvičení na klavír tohle říct nemůžu.

Hrál jste (hrajete) v nějaké kapele?
Hrál a pořád hraju. V kapelách jsem začal hrát v šestnácti letech. Jak jsem se už zmínil, tak to byla Hudba Ministerstva vnitra, pak v operním orchestru Národního divadla Moravskoslezského , s kolegou máme zábavní kapelu Flash a pro svoji zábavu ještě hraju v kapelách Tom & the Gang a No Toto, ve kterých hraju na perkuse.

Letos získal zvláštní cenu pro pedagogy. Co to pro vás znamená?
Určitě krásný pocit z dobře odvedené práce… Je to vlastně největší uznání, jakého se může kantorovi dostat.

Toužil jste se stát učitelem hry na nástroj? Proč?
Přiznám se, že ne. Myslel jsem, že budu hrát v nějakém orchestru anebo hudební skupině.
Ovšem vše se pak zvrtlo, když byla zrušena Hudba Ministerstva vnitra. Bylo mi nabídnuto místo na základní umělecké škole, tak jsem začal učit a zůstal u toho dosud.

Co vám tato práce dává a co naopak bere?
Tato práce mi dává široké pole působnosti, co se týká výběru skladeb i nástrojů. S žáky studujeme skladby i na netradiční bicí nástroje - basketbalové balony, násady na hrábě, jehlice na pletení atd. Tyto skladby jsou pro diváky velmi atraktivní a pro mě a žáky velmi zábavné. S jedním takovým číslem jsme dokonce natočili videoklip, který by měl být snad teď někdy dokončen. A co mi bere? Odpovím jednoduše. Spoustu času, protože práce učitele nekončí, když se zavřou dveře třídy.

Co od svých žáků vyžadujete a co naopak dokážete tolerovat?
Od žáků vyžaduji hlavně jejich spolupráci. Bez vzájemné spolupráce to bohužel nefunguje. Toleruji to, že všichni nemají možnost cvičit doma. Proto často bývá velký rozdíl v jejich umění hry na bicí nástroje.

Jakou máte rád hudbu? Co posloucháte?
Mám rád Funk' n' soul, jazz, ale poslouchám i komerční hudbu. Neposlouchám dechovku, ale nevadí mi ji hrát.

Čemu se hudebně vyhýbáte?
Country. To mě nikdy moc nezaujalo.

Čím jste chtěl být jako dítě?
Elektrikářem!

Stalo se vám, že jste v životě něco zmeškal, co už se nedalo vrátit zpátky?
Myslím, že ne. Aspoň nic zásadního.

Co neumíte, ale chtěl byste umět?
Neumím anglicky a to beru jako své velké minus.

Koho obdivujete?
Tak těch je opravdu hodně.

Co byste rád udělal, ale neustále to odkládáte na neurčito?
Naučit se anglicky, ale pořád nějak není čas.

Existuje něco, bez čeho se ve svém životě neobejdete?
Rodina.

Jaký dárek, který jste kdy dostal, vám udělal největší radost?
Asi bych měl říct, že moje první bicí souprava, ale byla to v patnácti letech motorka.

Co vám z dětství schází? Existuje něco, co byste si chtěl z té doby přenést do současnosti, ale už to jednoduše nejde?
Víkendy u pradědy a prababičky.

Každý potřebuje občas „vypnout". Jak si nejlépe odpočinete?
Většinou doma na zahradě. Buď aktivně, anebo i pasivně. A pak velmi rád „vypínám" u fotografování. Doma mám malý ateliér a tam velice rád trávím volný čas.

Sportujete?
Ano, ale jen rekreačně.

Hrajete ještě na nějaký jiný hudební nástroj?
Na klavír ze všech nástrojů nejdéle. Pak ještě saxofon a v zábavní kapele zpívám.

Byl jste někdy u kartářky? Věříte astrologům?
Ne.

Umíte vařit?
Něco zvládnu, ale manželka je skvělá kuchařka, tak se jí do toho raději nepletu.

Co a koho byste si vzal na pustý ostrov?
Bicí soupravu určitě ne. Sice bych tam nikoho nerušil, ale kdo by se tam s tím tahal…

Je nějaké heslo, řčení, moudro, kterým se celý život řídíte?
Jak se říká „ Hlavně se z toho nepo … „ anebo „Vše zlé je vždy k něčemu dobré".

Co vás v poslední době trápí?
Hypotéka.

Oblíbené:

… barva: modrá
… knížka: Svět podle Garpa
… město: Český Krumlov
… film: Vesničko má středisková
… počasí: slunečno
… roční období: léto
… jídlo: smažený sýr
… zvíře: pes
… auto: BMV
… pohádková postava: Popelka
… webová stránka: www.fotopatracka.cz

ZPOVĚĎ PODLE JMÉNA

V – VÍRA. Jste věřící? Ne.
L – LÁSKA. Co se vám vybaví při vyslovení slova láska jako první? Někdo hodně blízký.
A – AMULET. Nosí nějaký u sebe? Ne.
D – DALEKOHLED. Kam byste se rád podíval – do budoucnosti, nebo minulosti? Do minulosti.
I – INTENZITA. Co byste prožil rád ještě jednou a intenzivněji? Část dětství.
M – MOŘE, NEBO HORY? Kam raději? Moře.
Í – INTERNET. Dovedete si představit žít dnes bez internetu? Ne.
R – RITUÁL. Pěstujete si nějaký rituál? Ne.

M – MOTIVACE. Co je pro vás životní motivací? Rodina.
A – ANDĚL. Má s vámi váš anděl strážný hodně práce? Ano.
T – TELEVIZE. Na co se nejraději díváte? Na cestopisné a dobrodružné filmy.
U – ÚNAVA. Jak dobíjíte ztracenou energii? Nejraději manuální prací.
Š – ŠIKOVNOST. V čem si myslíte, že jste šikovný? Bavit společnost.
Í – INSTINKT, NEBO ROZUM? Čím se řídíte? Většinou rozumem.
N – NOVINY. Čtete papírové noviny? Ne.
S – SLABOST. V čem si myslíte, že je vaše slabost? Cizí jazyky.
K – KLEC. Koho byste do pomyslné klece nejraději zavřel? Naši vládu.
Ý – YETTI. Věříte, že existuje? Ne.

MINIVIZITKA

Vladimír Matušínský
Narodil se v roce 1967, vystudoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, působil u Hudby Ministerstva vnitra. Nyní pracuje jako učitel na bicí nástroje na ZUŠ B. Martinů v Havířově. V ústředních kolech soutěží MŠMT ČR 2012 zvítězili ve svých kategoriích jeho žáci - Erik Bubík (bicí souprava) a Kristýna Švihálková (marimba), která získala navíc Zvláštní ocenění poroty za vynikající výkon na melodický bicí nástroj. Stejná porota mu udělila Zvláštní cenou poroty za pedagogickou práci. Manželka Karin, děti (Magdaléna – 19 let, Klára – 3 roky a Ingrid - 2 měsíce). V současné době žije v Horním Žukově u Českého Těšína.