Invenční kumštýř a statečný člověk, který v sobě našel vnitřní sílu a odvahu, aby v roce 1969 odlil posmrtnou masku Jana Palacha a o rok později vytvořil náhrobek Jana Zajíce. Proto byl v následujících letech persekuován a dostal zákaz veřejně tvořit. Když nemohl svobodně tvořit, začal se živit jako restaurátor.

Jeho celoživotním dílem v této oblasti se stala obnova renesanční sgrafitové fasády zámku v Litomyšli.

V přiložené fotogalerii snímky soch Olbrama Zoubka před hlavní budovou univerzity na ulici 17. listopadu v Porubě z roku 2011, kdy jim studenti na protest proti špatnému stavu ovzduší v regionu nasadili roušky.

SPECIFICKÉ FIGURY

Olbram Zoubek zanechal po sobě úctyhodné dílo. Jeho plastiky mají nezaměnitelný rukopis, lidské figury, které vytvořil, nezapřou inspiraci italským sochařem Albertem Giacomettim. Řadu motivů čerpal z Bible a řecké mytologie.

„Zatím ještě vsedě absolvuji různé formy rehabilitace a už se nemohu dočkat, až zase budu moci chodit, takže jsem v krásném očekávání. To víte, jsem ve věku, kdy už si nemohu klást nějaké velké cíle. Ale přesto bych ještě chtěl vytvořit, než odejdu z tohoto světa, nějakou větší figurální plastiku. Už vím, že to bude žena. Právě touto sochou bych rád složil hold jednak své první ženě Evě Kmentové, také sochařce, která bohužel velmi brzy odešla do výtvarného nebe, ale také mé současné manželce Marii a svým nyní už dospělým dětem, které kráčejí po vlastních nohou a z kterých mám z kterých obrovskou radost," svěřil se nám až téměř dojatě Olbram Zoubek před několika lety, kdy byl po náročné operaci dolních končetin a připravoval rozsáhlou výstavu ve Výtvarném centru Chagall v Ostravě.

MORAVA A SLEZSKO

I když se Olbram Zoubek narodil v Praze, jeho život byl spojen s Moravskoslezským krajem. Ve Frýdku-Místku prožil část své vojenské služby a na mnoha místech také později vystavoval, například v Ostravě, Hradci nad Moravicí, v arboretu u Opavy či v Karviné.

„Olbram Zoubek vystavoval ve Výtvarném centru Chagall několikrát. Vzpomínám na jeho velkou výstavu před léty v Karviné, kdy jsme měli možnost vystavit i před tehdejší Zámeckou galerií Chagall jeho velmi rozměrné plastiky, které jsme museli přivést v několika kamionech," vzpomínal Petr Pavliňák z ostravského Výtvarného centra Chagall.

„Olbram Zoubek byl nesmírně moudrý a sečtělý člověk, s nímž byla radost debatovat. Měl ale také úžasný smysl pro humor. Třeba, když při naší návštěvě v jeho domě přinesl malé skleničky na podnose, který připomínal malířskou paletu. Byl u ní zvonek na kolo. V okamžiku, kdy do skleniček nalil slivovici, zazvonil zvonek, což byl signál k přípitku," dodal Petr Pavliňák.

SOUSOŠÍ I LEV

V roce 1980 se Olbram Zoubek podílel na zhotovení lva umístěného před televizním vysílačem v Ostravě-Hošťálkovicích a koncem devadesátých let usadil své mnohočetné sousoší před Vysokou školou báňskou Technickou univerzitou v Ostravě-Porubě.

Olbram Zoubek byl v roce 1996 oceněn medailí Za zásluhy I. stupně. Na přelomu let 2013 a 2014 se uskutečnila v Praze jeho největší retrospektivní výstava čítající okolo tří set exponátů. Úmrtím Olbrama Zoubka ztratilo české umění velmi výraznou tvůrčí osobnost.