Zdeněk Žák je rodilý Pražák, který miluje přírodu a nyní žije s rodinou na vesnici nedaleko Českého Brodu. Vyučený nástrojař se k divadlu a herectví dostal před lety úplnou náhodou, když po jedné směně v továrně ve Kbelích uviděl s kamarádem vývěsku, kde ochotníci hledali nové tváře. Zdeněk Žák se přihlásil, později vystudoval pražskou DAMU.

V současné době je na volné noze, hraje v Divadle Bez zábradlí. Má na svém kontě desítky divadelních, filmových a televizních rolí. Namátkou připomeňme některé snímky a seriály – Paleta lásky, Synové a dcery Jakuba Skláře, Zdivočelá země, Pojišťovna štěstí či Ordinace v růžové zahradě. Střihl si i menší roli v Menzelově filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Už řadu let vyprodávají s Veronikou Freimanovou divadelní představení Každý rok ve stejnou dobu.

Vaše první angažmá byla ostravská – v Divadle Petra Bezruče a krátce v tehdejším Státním divadle. Jak se cítíte, když nyní hostujete v tomto městě?

Výborně, pravidelně sem zajíždíme s divadlem. Při poslední návštěvě jsem si prohlížel město a hodně se Ostrava změnila, samozřejmě k lepšímu.

Jakou postavu vytváříte v televizním filmu Doktor pro zvláštní příležitosti, který teď natáčíte?

Je to poměrně větší role vězeňského dozorce a je to hodně „chytrý“ člověk.

Setkal jste už s takovou či podobnou postavu už v minulosti?

Ne, takovou hraji poprvé.

Co prozradíte svým někdejším ostravským fanynkám o své současnosti?

O seriálech mluvit nebudu, ty znají vaši čtenáři z obrazovky. Jinak se cítím moc dobře v Divadle Bez zábradlí, kde je náš principál Karel Heřmánek a hraji tam asi v jedenácti inscenacích.

Proč jste odešel z Prahy na vesnici?

Museli jsme z Prahy utéci, přece jenom začíná být hodně hektická. Cítím se v přírodě velmi dobře, žijeme v okolí Českého Brodu, kde není žádná továrna, takže úžasně čistý vzduch, kdy jste za chvíli v lese. Mám nejmladší dceru, které je teprve dvanáct, vyrůstala už tam. Chovali jsme v minulosti také koně, dneska už máme pouze jednoho poníka, přece jenom člověk už je v letech, šedesátka na krku…

Žijete tedy zdravě?

Snažím se, ale při našem zaměstnání to někdy dost dobře nejde.

Před lety – kdy jste byl ve svém prvním angažmá v Ostravě – jste mi prozradil, že jste náruživý akvarista. Platí to dodnes?

Máme akvária, baví mě to, ale není na to příliš moc času. I když se dobře založí akvárium, tak se člověk o něho nemusí třeba rok starat, jenom se dolévá voda. Ale v poslední době mě baví chodit docela na ryby, tam si odpočinu, nic nechytnu a jedu zase domů.

Vraťme se k herectví. Je pro zralého člověka těžké učit se nové texty?

Když člověk nedělá nic jiného a jenom se učí, tak to kolikrát jde samo.

Měl jste někdy tvůrčí ambice něco psát, anebo něco režírovat či učit mladé adepty herectví?

Učil jsem na Vyšší herecké škole v Praze jeden ročník, ale časově jsem to velmi špatně zvládal. Možná v budoucnu bych se pokusil něco zrežírovat v divadle.