Léto je nejenom obdobím prázdninového či dovolenkového lenošení, ale také časem mnoha různých uměleckých festivalů či tvůrčích workshopů. Jeden takový komorní česko-polský literární seminář ve Veselí u Oder jsme nedávno navštívili.
Překladatel par excellence
Setkali jsme se na něm s Janem Stachowskim, špičkovým polským bohemistou, literárním kritikem a někdejším diplomatem, čelným představitelem polské Solidarity.
Pamětníci počátků demokratických proměn naší společnosti po roce 1989 si toto jméno patrně spojí s jednáními, která absolvoval coby zástupce Solidarity s naším někdejším prezidentem Václavem Klausem (jedno proběhlo také v českotěšínském hotelu Piast), nebo s jeho několikaletým působením na polské ambasádě v Praze, kdy organizoval řadu schůzek s bývalými českými disidenty.
„Dnes už se politikou nezabývám, to ale neznamená, že ji nesleduji. K České republice mám stále velmi blízko, neboť v Praze žijí má dcera a vnučka, sleduji českou kulturu a umění," uvedl Jan Stachowski.
Ve svém rodném Polsku patří k velmi uznávaným bohemistům a překladatelům. Z češtiny do polštiny už například přeložil některá díla Bohumila Hrabala (Slavnosti sněženek, Obsluhoval jsem anglického krále), Arnošta Lustiga (Nemilovaná), Jana Pelce (… a bude hůř), Oty Filipa (Nanebevzetí Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy), Oty Pavla (Jak šel táta Afrikou), Josefa Škvoreckého, Ivana Klímy, Michala Viewegha a mnoha dalších autorů.
Krakovský renomovaný básník
Z Polska s Janem Stachowskim přijel do Veselí přední polský básník Krzysztof Lisowski z Krakova, ale také literární kritik, esejista, redaktor a fejetonista, autor více než tří desítek knih. Poeta, jemuž je blízká tvorba českých básníků, zejména Vladimíra Holana, Miroslava Holuba, ale také písničkáře Karla Kryla. Oba autoři se na literárním workshopu před několika dny setkali se svými ostravskými přáteli prozaikem Miroslavem Sehnalem a básníkem Břetislavem Uhlářem, členy Obce spisovatelů České republiky.
„S oběma literáty jsme se setkali před několika lety. A do polštiny jsme s Krzysztofem Lisowskim nejdříve přeložili jejich společnou knihu Hodinu pod drnem a poté, co měla velký úspěch a byla v Polsku prakticky rozebrána, tak jsme se pustili do dalšího překladu jejich společného prozaicko-poetického opusu s názvem Hodinu v nebi.
Spolupráce
Zatímco prózu Mirka Sehnala jsem přeložil já, překladu básní Břetislava Uhláře se ujal Krzysztof Lisowski, neboť má jako uznávaný polský poeta a autor řady básnických sbírek mnohem bohatší zkušenosti s poezií než já. Myslím si, že vytvoření literárního tandemu Sehnal Uhlář je i osvěžením pro polské čtenáře při poznávání českých reálií," vysvětlil Jan Stachowski.
Kniha Godzina w nebie (Hodinu v nebi) má nyní v Polsku úspěch, což dokazuje několik příznivých recenzí včetně prestižního polského týdeníku Wprost.
Inspirativní ticho
Je letní červencový večer v malebné vesničce Veselí u Oder. V prostorném altánku na zahradě jednoho starobylého stavení vane příjemný chládek, takže lahodný doušek kvalitního červeného vína příjde vhod. „Slyšíte to krásné ticho," prohodí směrem k hvězdné obloze básník Krzystof Lisowski a s ostatními literáty se dělí o své zážitky, které v minulosti nasbíral v Portugalsku, Francii či Řecku, právě v místech, kde se odehrávaly důležité dějinné události. Po hodině vstane a zcela vážně prohlásí.
Překladatelské oříšky
„Je čas na procházku s Gogolem." Někteří udiveně na sebe hledí. „Ne, je to v pořádku. Krzysztof má doma jezevčíka, kterému dal jméno Gogol, a pravidelné procházky absolvuje i v době, kdy jeho milovaný psík není se svým pánem… Procházka s Gogolem se jako bonmot později ujímá…
Večer už pokročil, ale noc je ještě mladá. Jan Stachowski vypráví o svých překladatelských oříšcích. „Znalost cizí řeči ještě není zárukou, že někdo bude dobrým překladatelem, to určitě ne. A kdo mě nejvíce potrápil? Dostal jsem hodně zabrat při překládání románu Jana Pelce … a bude hůř, protože tam se vyskytuje spousta argotu, není to rozhodně čeština obecná," uvedl Stachowski. „Tak bych se mohl zmínil o svém překladu hry Jana Drdy Hrátky s čertem. Ta mi dala hodně práce, ale byla to zábava, trošku se poprat s jiným jazykem než ten, který používáme dneska," vysvětlil překladatel. Stachowski pak s velkou láskou vzpomínal na svého profesora bohemistiky Jacka Balucha z dob vysokoškolských studií, s nímž se sešel později i v diplomatických službách. Noc je matkou dne a zdá se, že o spolupráci výše zmíněných polských i našich autorů ještě v budoucnu určitě uslyšíme, neboť ve Veselí se zrodily další společné projekty. Takže držíme palce.