Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sabelová: Jsem na písmenkách závislá

Ostrava /ROZHOVOR/ - Jméno Miroslavy Sabelové je už více než dvacet let spjato s Knihovnou města Ostravy. Začínala jako knihovnice a dnes stojí v čele této instituce. „Když jsem do knihovny nastupovala, rozhodně jsem neměla ambice stát v čele takové organizace,“ říká Sabelová, která si přeje, aby knihovna i v budoucnu byla o lidech.

7.2.2011
SDÍLEJ:

Ředitelka Knihovny města Ostravy Miroslava Sabelová.Foto: DENÍK/Pavel Sonnek

Jak jste se ke knihám vůbec dostala?

Byla to náhoda, protože knihovnictví jsem původně nestudovala. Po ukončení gymnázia jsem začala pracovat s dětmi v jeslích. Protože jsem neměla zdravotnické vzdělání, příjmy byly nic moc. Chtěla jsem si školu dodělat večerně, ale obor, který jsem si vybrala, neotevřeli. Další šťastnou náhodou bylo v knihovně volné místo, a tak jsem v roce 1989 začala pracovat jako knihovnice. Když jsem do knihovny nastupovala, rozhodně jsem neměla ambice stát v čele takové organizace. Nejsem totiž profesně vyhraněný člověk. Měla jsem spoustu zájmů a mám to tak dodnes.

Shodou okolností to knihovna v sobě všechno příjemně spojuje. Jsou tu tisíce zajímavých knížek a potkávám se denně se spoustou zajímavých lidí. Jsem týmový hráč, ale na druhé straně mám ráda, když se věci hýbou. To byl asi jeden z důvodů, proč jsem se v roce 2000 přihlásila do konkurzu na místo ředitelky knihovny. Tenkrát jsem ten konkurz vyhrála a o mém dalším osudu bylo rozhodnuto.

Jak se knihovna od té doby změnila?

Myslím si, že knihovna je úzce spjatá se společností, s komunitou, ve které působí. Všechny výrazné změny se jí také týkají, změna režimu stejně jako finanční krize. Knihovna nikdy nebyla jen o půjčování knížek. Byla a je to taková oáza, kam si lidé mohou kdykoli zajít, třeba jen popovídat. Boom knihoven, ve smyslu kvality, nastal po sametové revoluci. Obrovská nabídka knižních titulů, investice do budov a vybavení, využívání techniky. Za rok teď máme v knihovně přes tři tisíce různých akcí, to dříve také nebývalo.

Stále slyšíme, že lidé málo čtou. Vnímáte to také tak?

Jestli budu srovnávat časy před revolucí a po ní, tak se to srovnat nedá. Tehdejší statistiky byly jiné. Kolik čtivých knih bylo dostupných? Možnosti realizace? Nabídka divadel, jiné kultury? A dnes? V Ostravě nevíte, kam dřív zajít, výstavy, koncerty, divadla. Ale lidé si cestu ke čtení opět našli. V současné době máme čtyřiačtyřicet tisíc registrovaných čtenářů, tedy o tři a půl tisíce více než rok předtím. Máme kolem šesti set tisíc návštěvníků, kteří kromě půjčování knih chodí do studoven a čítáren, na internet, na vzdělávací a kulturní akce, které knihovna připravuje. To podle mě není málo. Lidé mají zájem o knihy a čtou. Myslím si, že i dnešní děti čtou, ale problém může být v tom, že se třeba neumějí orientovat v textu a vzít si z něj, co je důležité.

V posledních letech se začaly objevovat elektronické knihy. Nebojíte se, že by kvůli nim mohly klasické knihovny zaniknout?

Může být, ale teď to tak není. Kdysi dávno měla kniha hodnotu domu. Myslím, že mnoho lidí stále vnímá knihy jako hodnotnou věc. Mají rádi jejich vůni, tvar, není to pro ně jen „písmenkový“ obsah, patří k ní krásná ilustrace, knižní vazba. Myslím si, že internet, stejně jako elektronická kniha, jsou nástroje a je na nás, jak s nimi budeme pracovat. Mám-li nějaký handicap a nemohu do knihovny přijít, kniha je pro mě na udržení těžká, mám potíže se zrakem, pak elektronická kniha je jednou z možností, jak mohu číst. Je to snadné, jen palci ovládám listování, nastavím si velikosti písma, kontrast. V podstatě je asi jedno, jakým způsobem čteme, důležité je, že vůbec čteme.

Jak si představujete knihovnu budoucnosti?

Doufám, že knihovna bude stále o lidech. O lidech, kteří rádi čtou a potřebují informace. Přála bych si, aby tady byli erudovaní, ochotní a milí knihovníci a lidé měli chuť komunikovat. Dělali jsme si ankety mezi dětmi, jak by si představovaly knihovnu. Přály si bazén a sprchy, aby se mohly osvěžit po napínavé četbě a aby sem mohla chodit zvířata. Dospělí si přejí spíše, aby všechno odsýpalo a bylo funkční. Myslím, že děláme všechno pro to, aby to takhle bylo, ale třeba ty bazény jsou zatím v nedohlednu.

Knihovna loni získala titul Knihovna roku. V čem je tedy lepší než ty ostatní?

Je to jako se soutěží krásy. Je dvacet krasavic, a vyhraje jen jedna. Úplně stejné je to s knihovnami. Soutěž byla dvoukolová. V prvním kole šlo čistě jen o čísla a statistiky. Používáme více třicet indikátorů a není to jen čárka za výpůjčku, ale třeba i počet zakoupených knih na jednoho obyvatele. Z tohoto porovnání pak vyšly čtyři české knihovny, které navštívila komise. Hodnotil se vzhled knihovny, nabídka služeb, čistota a další parametry. V celkovém hodnocení získala nejvíc hlasů ostravská knihovna. Věřím tomu, že naše knihovna je dobrá, ale vím, že je řada knihoven stejně dobrých, a to je stálá výzva.

Není to pro nás ocenění jen za ten jeden rok, ale za posledních deset let. V roce 1997 jsme používali dva počítače, dnes jich je přes dvě stě. Ve všech pobočkách máme internet pro čtenáře zdarma, knihovna je plně automatizovaná. Do knížek jsme před deseti lety dávali milion, dnes můžeme dát pět milionů. Rekonstrukcí prošla nejen ústřední knihovna u Sýkorova mostu, ale většina poboček, knihovny nabízí svým uživatelům příjemné prostředí a řadu kulturních aktivit pro děti, seniory, menšiny, handicapované, s nadsázkou takřka pro všechny. Myslím, že jsme toho zvládli hodně.

Čtete hodně? Kolik knih zvládnete přečíst třeba za měsíc?

Určitě si na čtení čas najdu, i když jsem zažila lepší čtenářské časy. Jak už jsem říkala, jsem člověk široce zaměřený a podle toho si vybírám knihy. Autorem mého srdce je František Kožík. K jeho knihám se ráda vracím. Je v nich krásná čeština, příběh a zajímavé lidské osudy. Líbí se mi povídky Jana Balabána. Mám dvě malé děti, se kterými čteme, momentálně se prokousáváme Lichožrouty. Mám pocit, že jsem na písmenkách závislá. Když někam jedu, je pro mě důležité vědět, že mám s sebou dostatek čtení. Když musím čekat třeba na nádraží při zpoždění vlaku, několikrát stihnu přečíst všechny vývěsky kolem včetně reklamačního řádu.

Jak se díváte na kontroverzní návrh Kaplického knihovny? Dokážete si chobotnici představit v Ostravě?

Musím říct, že jsem spíše „kostkáč“. Ale tady přece vůbec nejde ani tak o tvar, jako o myšlenku a potřebu nové knihovny, v tomto případě s přívlastkem „národní“. Je obohacující mít denně na očích jakoukoli úžasnou architektonickou stavbu, proč tedy ne knihovnu podle Kaplického? Ostrava má před sebou také velkou výzvu – projekt Černé kostky. Ostrava, které má dvě vysoké školy a více než tři sta tisíc obyvatel, přece nemůže mít krajskou knihovnu natlačenu v přízemí radnice. Velmi se mi líbí myšlenka knihovny, která je prostorově otevřená, můžete se v ní nadechnout, můžete všechny knihy vidět a volně si je vybírat, můžete v ní strávit smysluplně svůj čas a je úplně jedno, zda to bude koule, nebo krychle.

>> VIZITKA

Miroslava Sabelová se narodila 17. září 1968 v Ostravě. Vystudovala Matiční gymnázium a poté Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1989 nastoupila do Knihovny města Ostravy jako knihovnice, od roku 2000 stojí v jejím čele. Je vdaná, má dvě děti a kromě své práce a knih má ráda hory a lyžování.

Autor: Tereza Krumpholzová

7.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kariérní týden na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava.
3

Studenti v Ostravě se připravují na budoucí kariéru

Ilustrační foto.

Ve vlaku hořelo. Okolnosti vyšetřuje policie

Poznáte mladé ženy, které si z bankomatu měly vybrat cizí peníze?

Havířovští policisté šetří krádež dámské peněženky. Žena nakupovala v jednom havířovském marketu a v nákupním vozíku si nechala batoh a nákupní tašku. V nestřeženém okamžiku jí někdo odcizil peněženku, ve které měla mimo jiné i platební kartu.

VIDEO: V Ostravě padl rekord. Tatrovka se vydrápala na kovové monstrum

/FOTOGALERIE/ Při pohledu na šplhající nákladní speciál běhal lidem mráz po zádech.

Jeřáb, který havaroval na Dlouhých Stráních, půjde pod vodu

Přípravné práce při vyprošťování havarovaného autojeřábu na dolní nádrži hydroelektrárny Dlouhé Stráně již začaly. Vedou je hasiči spadající pod skupinu ČEZ, kterým asistují profesionální jednotky ze Šumperku.

Obžalovaní v kauze levně prodaných pozemků stanuli před soudem

Okresní soud ve Frýdku-Místku včera zahájil hlavní líčení osmi obžalovaných osob v případě, kdy radní Frýdku-Místku měli v roce 2009 postupně převést pozemky na soukromé uživatele. Na tom by nebylo nic k údivu, ovšem dle státního zástupce Ladislava Hradila byly pozemky prodány pod tržní cenu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení