V televizním seriálu Já, Mattoni vytváří mistrně postavu radního Knolla, muže tvrdého, složitého, neodhadnutelného, a navíc tchána hlavního hrdiny.

Typologicky odlišný je coby instalatér, číšník a majitel restaurace Antonín Brázda, takový místní vykutálený ptáček v dalším televizním „bijáku", nazvaném Doktor Martin, kde hraje po boku Miroslava Donutila.

V ostravském Divadle Petra Bezruče doslova exceluje jako Roman Kopfrkingl v inscenaci Spalovač mrtvol, což je jevištní přepis stejnojmenné groteskní hororové novely Ladislava Fukse, která poprvé vyšla roku 1967 a o rok později byla zfilmována Jurajem Herzem.

Před několika dny si „střihl" roli rockového faráře, který hraje na bicí nástroje s kapelou, v česko-slovensko-polském snímku plném písniček s názvem Muzzikanti v režii Dušana Rapoše, jenž bude mít premiéru v únoru příštího roku.

V PĚTADVACETI „STARÝ CHLAP"

Hereckým protagonistou výše zmíněných rolí je letos dvaapadesátiletý Norbert Lichý, herec, hudebník i skladatel. Rodák z Ostravy, jehož otec byl režisér, dramatik a maminka tanečnice. Uměleckou školou se mu stal, jak sám uvádí, život sám. Přesto jablko nepadlo daleko od stromu…

Navzdory svému věku, ale především díky své „falstaffovské fyziognomii" vytvářel Bertík, jak ho přátelé důvěrně oslovují, na jevišti vždy postavy starší a charakterní, v nichž často prokázal svoje herecké mistrovství.

„Nikdy jsem nebyl na jevišti za ,mladého´. Už v pětadvaceti jsem mluvil jako starý chlap. V mládí hraje člověk role milenecké, ale ty většinou žádnou myšlenku nenesou. A vzhledem k tomu, že jsem spíše přemýšlivý typ a určitě ne milovník, mám rád taky přemýšlivé divadlo, které něco sděluje a říká věci, jež by diváka nenapadly, od toho tady proto divadlo je…," uvedl Norbert Lichý před časem v rozhovoru pro Deník.

CENA THÁLIE

Před sedmi lety převzal prestižní Cenu Thálie, která se uděluje za mimořádné jevištní výkony. Získal ji v kategorii Činohra za roli Mendela Singera ve hře Josepha Rotha Job, kterou ztvárnil na své domovské scéně v ostravském Divadle Petra Bezruče.

„Divadlem a herectvím žiju do té míry, že jsem mu obětoval soukromý život, neboli divadlo, vlastně nyní i film a televize mě pohlcují natolik, že o ničem jiném neuvažuji. Mám rád divadlo werichovského typu, filozofické, na základě klaunství a legrace. To má v sobě Shakespeare, Čechov, proto jsou stále moderní…," míní Norbert Lichý. Velký gurmán, ale také nadšený hudebník a komponista.

„Chodím do divadla na pana Lichého už řadu let a každou postavu, kterou zahraje, mu věřím. Je opravdický, navíc jeho úžasný hlas, když slyším v televizi a v rozhlase, to je velký dar a balzám na mou duši," svěřila se Deníku paní Šárka z Ostravy-Poruby, pravidelná návštěvnice Divadla Petra Bezruče, která patří k velkým a tajným obdivovatelkám tohoto herce. Ten nyní prožívá určitě šťastné tvůrčí období.