Kliknutím zvětšíteTrénink. Filmová role si ho někdy vyžaduje. Zvlášť když jde o postavu slavného sportovce. Ve filmu hraje Martha Issová Zátopkovu ženu Danu. Kvůli tomu na Julisce přes dva měsíce dvakrát týdně pod vedením oštěpařského trenéra Rudolfa Černého pečlivě trénuje. A potkává se tam se světovou rekordmankou Barborou Špotákovou.
Nezvyklá příprava
Ke ztvárnění olympijské vítězky z Helsinek 1952 má dobré předpoklady. „Mám pozitivní vztah k jakémukoli sportu. Proto mi nečiní nejmenší problém trénovat,“ říká drobná herečka známá z řady filmových rolí nebo Dejvického divadla.
„Ještě nikdy jsem ale nezažila takovou přípravu na roli jako teď. Ono to u nás není úplně obvyklé. Sportovní filmy to ovšem vyžadují. Když se točil Fair play, holky běhaly, na Zlatý podraz kluci taky trénovali.“
Velká nos
Zajímavé je i to, proč si ji vybral režisér David Ondříček. „Pokud bychom spolu nežili, tak nevím, jestli by ho to napadlo. Každopádně tvrdí, že nejpádnější důvod bylo to, že máme s Danou obě velký nos. To prý rozhodlo,“ usmívá se.
Issové pomáhá v roli i to, že se s paní Zátopkovou zná. „Poprvé jsme se viděli asi před třemi roky, když David točil o Emilovi Zátopkovi dokument a Dana v něm mluvila. A mluvila moc krásně. Už tehdy bylo v plánu natočit hraný film a začala jsem se na roli oštěpařky připravovat. Pamatuji, že mi tehdy řekla: Hlavně musíš dávat pozor, abys u toho hodu nevypadala jako zlomená lilie,“ culí se.
„Naposledy jsme vedly takovou filosofickou debatu na téma, jestli točit nebo netočit tenhle film. Pochopila jsem, že Dana z toho úplně nadšená není. Nicméně byla velkorysá a řekla mi důvody, proč ji to přijde zbytečné, a já jí zase pověděla, proč si myslím, že je to důležité. Moc mě těší být v její blízkosti,“ říká.
Domácí závody i olympiáda
A jak tréninky zvládá? „Je mi osmatřicet, měřím 158 centimetrů a s těmito parametry začínat s oštěpem asi není úplně ideální. Přesto to dělám a mám k tomu nejlepší vedení v osobě trenéra Rudolfa Černého. Občas mě koučuje Bára Špotáková, Honza Adensam mi dělá kondiční trénink a já jsem díky tomu fakt na vrcholu blaha.“
Točit se bude řada oštěpařských akcí. Půjde o domácí závody i o olympiády v Londýně a Helsinkách. „Ode mě se očekává, že na kameru předvedu několik technicky věrohodných oštěpařských pokusů nebo aspoň správně provedu jednotlivé fáze odhodu. Jinak se střihač pořádně zapotí, aby pospojoval některé světlé momenty,“ krčí rameny.
Oštěp z její pravačky nelétá příliš daleko, to ale není cílem tréninku. Náčiní bude ve filmu do patřičné vzdálenosti posílat místo ní dublér. Na vypilování techniky, jakou před sedmdesáti lety házela Dana Zátopková, má ještě dost času.
Jejím protějškem v roli Emila Zátopka bude kolega z „Dejvic“ Václav Neužil. „Taky poctivě trénuje. Viděla jsem ho běhat a musím říct, že si vede skvěle. Mám z něj velkou radost. Dokonce mi začíná připadat, že do Emila transformuje. (směje se) Že už si myslí, že je Zátopek.“
Sport čistí duši
Martha Issová je do role ponořená i proto, že ji příběh manželů Zátopkových silně oslovuje. „Myslím, že by se sport dal na jejich příkladu vyučovat. Jak říká Dana, sport očišťuje duši,“ soudí.
„Další rovina, která mě zasahuje, je doba, ve které žili. Na příběhu je dobře vidět, jak byl Emil pod neustálým tlakem. Komunisti mu házeli klacky pod nohy. Pořád po něm něco chtěli, aby bylo na něm a dalších známých lidech poznat, že jim slouží. Když o tom čtu, tak mám hrozný vztek. Tohle vše je myslím důležité si speciálně v této době připomínat.“
Česká lokomotiva
Emil Zátopek, jméno zvonící zlatem. Jeden z nejúspěšnějších českých sportovců vstoupil do dějin na olympiádě v Helsinkách v roce 1952, kde vybojoval zlaté medaile v maratonu (ten přitom běžel poprvé v životě) a v závodech na pět a deset kilometrů. Jedno zlato a jedno stříbro přitom získal už čtyři roky předtím v Londýně.
Kromě své unikátní sbírky úspěchů proslul drsnými a na svou dobu nezvyklými tréninkovými metodami. Běhal za každého počasí a často si obouval vojenské kanady. Zátopkův neortodoxní běžecký styl (otáčení hlavou, hlasité supění, zkřivený obličej) mu vynesl přezdívky „Česká lokomotiva“ a „Emil Hrozný“.
Z Emilova života podle ní vyzařuje ohromné přátelství. „Kromě toho, že byli partneři a manželé, cítím z toho, jak o sobě mluví, že mezi nimi panovalo hluboké přátelství. Celý Emilův příběh vypovídá vedle nepřekonatelných tří zlatých medailí o neskutečně přátelské atmosféře, kterou kolem sebe v Helsinkách vytvářel. Mluvil a dělal všechno proto, aby lidé nezapomínali, že sport znamená přátelství. Že je důležité si navzájem si pomáhat a být fér.“
Na Julisce se Martha Issová setkává i s Bárou Špotákovou, s níž má leccos společného. „Narodily jsme se ve stejném roce, býváme podobně těhotné, máme stejný počet dětí, i když opačného pohlaví, a prošly jsme si podobnou životní cestou, takže Bára je mi velice blízká. Považuji ji za velkýho frajera. Strašně se mi líbí, jak přistupuje ke sportu i k životu. Je to mimořádně chytrá a dobrá holka. Člověk to cítí hned v prvním momentě, kdy se s ní setká,“uzavírá herečka.
Co o filmu říkají odborníci
Rudolf Černý, oštěpařský trenér
Martha je vynikající svěřenec. Je šikovná, pohybově nadaná a zodpovědná. Ze setkání s Danou Zátopkovou se snaží co nejvíc dozvědět o její technice, sehnala si k tomu i video z olympiády v Londýně. Trénink je tedy není zaměřený na současný oštěpařský styl, ale na retro. Soustředíme se na to, aby házela jako Dana. Nejde o metry, ale o napodobení stylu.
Jan Adensam, kondiční trenér
Hod oštěpem je specifický. Nejde o přirozené pohyby. Kvůli tomu Martha potřebovala zpevnit břicho, záda a vnitřní svaly. Od toho se odvíjí náš trénink. Pracuje s vlastní váhou, zapojujeme gumy a přecházíme k silovějšímu tréninku třeba s medicinbalem. Rychle pochytí prvky, které na ní kladu. Koordinačně je úplně fantastická. Sport jí rozzářil.
Koučing Barbory Špotákové
Zkus po přenesení oštěpu nenatahovat nohy v kolenou, ale běžecky je pokrč a dej je pod sebe. Tím trochu zkrátíš krok a vytvoříš správnou pozici pro odhod. Koleno musí jít do směru běhu. Po názorné instruktáži doletěl oštěp o půldruhého metru dál.
David Ondříček: Zátopek byl u nás 24 hodin denně
Film je vytouženým projektem Davida Ondříčka. Teď je režisér konečně na place.
Musel to být skvělý pocit rozjet první klapku.
Ano. Tenhle film je opravdu vysněný projekt. A trpělivě vysezený. Kvůli financím, lokacím… Plánovali jsme ho od roku 2007. Čekání se ale vyplatilo. Načetl jsem spoustu věcí, vrátil jsem se ke svému dokumentu, který jsem o Zátopkovi kdysi natočil. Před natáčením jsem toho všeho byl plný. Vzhledem k tomu, že ve filmu hraje i moje žena Marta, nemluvilo se doma o ničem jiném než o něm. 24 hodin denně kraloval naší domácnosti Zátopek.
To už asi byla trochu ponorka, ne?
No, když jsem na film přestal myslet já, přišla Marta a chtěla něco vědět, případně volali kolegové, s nimiž jsem film připravoval. Míval jsem chvíle, kdy jsem si musel říct: Tak dost, už nic nečti, nehledej, nebo zblbneš!
Je pravda, že jde o jeden z nejdražších domácích filmů?
Na naše poměry máme skutečně dost vysoký rozpočet, zhruba 92 milionů korun. To je dáno tím, že jde o dobový snímek. Z mezinárodní perspektivy je to ale pořád levný film.
Točit se bude celý rok?
Přesně tak. Příběh je rozdělený na čtyři části, jaro, léto, podzim a zima. Takže potřebujeme všechna čtyři roční období. Kvůli autenticitě příběhu jsem chtěl natáčet na olympijském stadionu v Helsinkách, ale nestihli jsme to, teď se opravuje. Zastoupí ho stadion v Brně za Lužánkami.
Bylo obtížné najít dobové lokace?
To ano. Už v roce 2007 jsme si s architektem říkali, že za pár let dobovku nepůjde dělat. Všechno se závratně rychle renovuje. Teď jsme pochopitelně zjistili, že je to zase o něco těžší, než před deseti lety. Složitě se sháněly nejen dobové lokace, ale i rekvizity.
36
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
