Linhartovský kastelán v závěru loňského roku pracoval desítky hodin na tom, aby do všech 180 zámeckých oken vylepil vánoční výzdobu. Bylo to už mimo sezonu pravidelných prohlídek, takže výzdoba posloužila jen dvakrát.

Pro vánoční jarmark a adventní koncert. Letos kastelán strávil desítky hodin, než výzdobu sundal a okna umyl. Je šťastný, protože to nebyla marná práce. Na jednorázové akce totiž běžně přijíždí do Linhartov více než dva tisíce lidí.

Aby někdo náhodou nezapomněl na sobotní velikonoční jarmark, roznesl už kastelán do schránek stovky pozvánek. Jaroslav Hrubý je totiž nejen kastelán, výtvarník a pedagog, ale především workoholik, což je „nebezpečně nakažlivá infekce“.

Po jeho příkladu si desítky místních tuto památku vzali za svou.

Socha Máří Magdalény s lebkou se po 70 letech vrátí z Bruntálu „domů“ na zámek do Slezských Rudoltic. Foto: Tomáš Zemba
Socha Máří Magdalény s lebkou se vrací na zámek po sedmdesáti letech

„Ať už si vymyslím jakoukoliv ptákovinu, můžu se spolehnout, že do toho půjdou se mnou. Loni tu při noční prohlídce svítilo 8500 svíček, letos jich mám naplánovaných 9000, protože můžu počítat se čtyřiceti dobrovolníky, kteří zadarmo budou několik hodin zapalovat knoty. Úplně stejně to funguje, když třeba potřebuji přenášet mamuta, převážet slona nebo půjčit žebřík,“ vysvětluje Hrubý, jak to chodí.

A po několika hodinách práce si dobrovolníci ještě jdou koupit vstupenku, přestože jim kastelán marně nabízel doživotní vstup na zámek zadarmo. Když Jaroslav Hrubý viděl, kolik kamarádů odmítlo jít na prohlídku zadarmo, aby podpořili zámek, začal si na každou akci sám kupovat vstupenku číslo jedna.

„Peníze pro mě nejsou důležité. Pánbůh mě odměňuje jinak. Největší radost a štěstí pro mě je dát si ráno na zámeckém balkoně kafe a dívat se na řeku Opavici, jestli tam přiletí černý čáp, volavka nebo ledňáček,“ prozradil kastelán svou motivaci.

To „romantické ráno“ na zámku ale znamená, že v hlavní sezoně musí stihnout kafíčko ještě před pátou ranní, protože před příchodem prvních návštěvníků chce vytřít všechny místnosti, chodby i záchody.

„Zážitky návštěvníků nejsou ani tak o historii zámku. Ještě, než skončí prohlídka, zapomenou, co se tu stalo roku 1765 a co 1826. Zato se jim ještě za dlouho ve vzpomínkách vybaví, jak na zámku všechno vonělo a všude bylo čisto,“ vysvětlil smysl gruntování kastelán, který občas musí mít pevné nervy.

„Krátce před vánoční akcí jsem zjistil, že na nádvoří máme pět centimetrů ledu, protože sem odněkud natekla voda. Pořádně mrzlo, takže nepomohly ani dva pytle soli. Od 10 do 16 hodin jsem to sekal a vyvážel. Když jsem skončil, byl jsem unavený, ale měl jsem dobrý pocit, jak je nádvoří krásně uklizené a šel jsem si vychutnat kafe. Než jsem ho dopil, na nádvoří zaduněla rána. Za střechy spadla lavina. Ve vteřině tam bylo dalších jedenáct koleček sněhu na odklízení,“ vzpomíná Hrubý se smíchem na své kastelánské trampoty.

Přibližně čtyři desítky studentů Střední škola dopravy a cestovního ruchu v Krnově se přidaly k dnešní celostátní výstražné stávce studentů.
Studenti mají obavy o budoucnost
Ilustrační foto
Přímá volba starostů? Spíše ne, zní z obcí