Žánrově jde o těžko uchopitelnou inscenaci, která má nejblíže ke grotesce. Ukazuje totiž směšnost velkých lidských citů, řekl novinářům režisér. "I když jsou tématem vraždy, do kriminálního podsvětí hra diváky nezavede. Všechny rekonstruované zločiny totiž spáchali obyčejní lidé, které jejich nenaplněné touhy a šílené city dohnaly ke zločinu," řekl třiatřicetiletý šéf činohry českobudějovického divadla. Dodal, že vraždy jsou spíše parodií toho, co lidé znají z detektivek nebo thrillerů.

Postmoderní hra Hrát oběť má fragmentární stavbu bez velkého příběhu, dramatická situace je rozvolněná a jednotlivé mikropříběhy spojuje postava oběti, která prochází celým dějem a komentuje ho. "Ruská kritika označuje bratry Presňakovovy jako Čechovovy vnuky. Čechov je někdy řazen k těm autorům, kteří začali rozbíjet dramatickou strukturu. Presňakovové na něj do jisté míry navazují, ale oni dramatické kánony rozdrtili železnou palicí na prach," uvedl Glaser. Stopu ruského umění podle něho najdou diváci také ve velkých emocích. "Hra propadá do emocionálních hloubek a expresí, aby se zase rychle vrátila k humornému nadhledu," řekl režisér.

Oleg a Vladimír Presňakovové patří k úspěšným ruským autorům současnosti. Poprvé se představili v roce 2000 v Moskvě hrou Pohlavní krytí. Jejich úspěšnou hru Terorismus uvedlo i londýnské divadlo Royal Court Theatre. Text hry Hrát oběť byl v minulém roce v Rusku zfilmován a stal se velkým hitem. Oba autoři učí na Státní uralské univerzitě, Oleg ruskou literaturu 20. století, Vladimír sociologii.

Hru z ruštiny přeložila Tereza Krčálová, hlavní postavu Valji hraje Albert Čuba. V dalších rolích se objeví René Šmotek, Miroslava Georgievová, Dušan Škubal nebo Lucie Finková.

"Je to těžká hra, ve které jsou všichni herci na jevišti spolu. Není vždycky snadné najít společnou poetiku, ale ostravský soubor je záviděníhodně sehraný," řekl jihočeský režisér. Dodal, že komorní scéně Aréně sluší současné hry a vzhledem k tomu, že hraje ruskou klasiku, bude zajímavé ukázat i současnou ruskou tvorbu. "Velká divadla jsou obecně ostražitá vůči současným polským, maďarským, natožpak ruským inscenacím. Sáhnou raději po textech západní kultury, i když jsou to kraviny. Přitom slovanská mentalita je nám mnohem bližší," dodal režisér.