Náš přední sochař Olbram Zoubek, jehož skvostné plastiky zdobí mnoho exteriérů, ale také interiérů nejenom v České republice, se v minulých dnech podrobil poměrně náročné operaci dolních končetin. Proto také nemohl přijet do Výtvarného centra Chagall v Ostravě, kde byla 12. dubna v Autorské síni na Repinově ulici zahájena jeho výstava papírových reliéfů a komorních plastik.

S Olbramem Zoubkem jsme se spojili telefonicky, abychom se ho zeptali na jeho aktuální pooperační stav. „Zatím ještě vsedě absolvuji různé formy rehabilitace a už se nemohu dočkat, až zase budu moci chodit, takže jsem v krásném očekávání,“ říkal včera velmi optimisticky naladěný tvůrce. „To víte, je mi jedenaosmdesát let, jsem ve věku, kdy už si nemohu klást nějaké velké cíle. Ale přesto ještě bych chtěl vytvořit, než odejdu z tohoto světa, nějakou větší figurální plastiku. Už vím, že to bude žena. Právě touto sochou bych rád složil hold jednak své první ženě Evě Kmentové, také sochařce, která bohužel velmi brzy odešla, ale také mé současné manželce Marii a svým nyní už dospělým dětem, které kráčejí po vlastních nohou a mám z nich obrovskou radost,“ svěřil se nám až téměř dojatě uznávaný sochař.

A jak tráví současné dny? „Doháním trošku jinak své aktivity, na které jsem neměl dříve tolik času. Předně dopisuji svůj deník, který si vedu během svého dosavadního života. Ještě s Evou Kmentovou jsme velmi přísně dbali, abychom zaznamenali své prožitky. V zápiscích, jimž jsme věnovali alespoň několik dnů v každém měsíci, jsme se pravidelně střídali. Ne, rozhodně v tom nečekejte žádnou memoárovou literaturu. Ale je to opravdu deník, jenž poctivě zaznamenává všechna moje díla a také slouží potom různým kurátorům výstav k tomu, aby věděli přesně, kdy opravdu vzniklo to či ono dílo,“ vysvětluje Olbram Zoubek.

Svět jeho soch je světem napětí, které se nedá vyjádřit technickými parametry, protože to je citové napětí mezi mužem a ženou. Obdivuje Giacomettiho a ctí svého vysokoškolského profesora Josefa Wagnera, jehož několik plastik můžete rovněž zhlédnout nyní v Chagallu. Jeho současná ostravská výstava ve Výtvarném centru Chagall byla za první týden téměř rozprodána. Dokonce hrozilo, že se návštěvníci nebudou moci na nic podívat, vzhledem k tomu, že majitelé si zakoupené práce ihned z výstavní síně odnášejí. „Situaci jsme vyřešili tím, že jsme od Olbrama Zoubka z ateliéru přivezli další skvostná díla, s nimiž se umělec velmi nerad loučí - komorní plastiky, už proto, že pan Olbram Zoubek měl radost z toho, že také Ostravané mu rozumějí. Je jim proto nesmírně vděčen a těší na setkání s mnohými zdejšími přáteli,“ říká Petr Pavliňák, ředitel Výtvarného centra Chagall v Ostravě.