„Za nějakých dvacet minutek po zelené od zoologické zahrady až nahoru,“ směje se hornický důchodce z Muglinova na haldě Ema nad Slezskou. Která se tak stává již jeho desetitisícím zdolaným vrcholem v životě. Od roku 1965, jak neopomíná přidat.

Sám se považuje nikoliv za horolezce, nýbrž jen turistu; sběratele výstupů. „Ale začalo to na Lysé Hoře, kterou jsem poprvé vylezl s horolezeckým oddílem Tatra Ostrava,“ vzpomíná s tím, že chození po „kopcích“ se stává životním koníčkem. Ať doma říkají, co chtějí.

S královnou Beskyd se loučí předloni kvůli zdraví – to má na kontě neuvěřitelných 6190 zdolání Lysé Hory (a tento rekord ještě určitě nějakou dobu vydrží). „Vyměnil jsem ji za Emu, chodím, kdy se dá. Občas i vícekrát denně,“ poznamenává šlachovitý nezdolný senior.

O svých výletech si vede poctivě deníčky. „Zaznamenám tisícovku výstupů a beru si nový. Teď už používám jen diáře,“ říká. Důkazy o jeho turistických výšlapech ostatně slouží jako podklad k záznamu do oficiální České knihy rekordů vytvořené nadšenci z Pehlřimova.

Svého času také musí doma vysvětlovat, že opravdu nechodívá za „babama“. Jak si tehdy v přítomnosti jeho manželky utahují horníci z petřkovické šachty Eduard Urx (později Anselm). Kde je Jaroslav zaměstnán od vyučení do penze jako lokomotivář u důlní dopravy.

Po ranních, nočních, ba i odpolední šichtách – když je tma – míří pravidelně do Beskyd. Ale i jinam, nejvzdálenějším a každopádně nejvyšším místem se pro něj stává sedlo hory Elbrus na Kavkaze v Rusku. S nastupujícím věkem ovšem chodívá převážně po kraji.

Za výšlapy podle svého mínění utrácí během více než šedesáti let nejméně milion korun! „Však to spočítej: Když vyjde jeden z deseti výstupů s cestou přibližně na stovku. Za tu dneska nebude pomalu stačit na autobus, aby se jelo pod Lysou Horu a zpátky,“ podotýká.

Na rekordní desetitisící výšlap si bere poslední červnový den tuze zdatného parťáka a přítele, maratonce Miroslava Čulíka z Poruby. „Pomohl mi napsat na internetu i přihlášku k do Guinessovy knihy rekordů. Stála jenom půldruhého sta korun, teď ji posuzují,“ uvádí.

Mezi výstupy na haldu Ema s čísly 9999 a 10 000 sice pauzu půl měsíce, voperovali mu kardiostimulátor, avšak s turistikou nechce přestat. „Kdyby mi to už nešlo nahoru, mám náhradní plán: Začnu chodit z Muglinova na Slezskoostravský hrad,“ nechává se slyšet.