Předchozí
1 z 5
Další

Parkour je jako jídlo. Také víte, že se lžičkou trefíte do pusy

Říká přední český parkourista ruského původu, Vladimir Koldaev zvaný Vova. Žije v Praze, polovinu času tráví a trénuje v Ostravě, děti a mladiství jej ale znají všude po republice. Čtyřiadvacetiletý Vova, což je v ruštině zkráceně Vladimir, se parkouru věnuje přes deset let a postupně se díky své zálibě dostal i k mnohem prestižnějším záležitostem. Například na televizní obrazovky coby kaskadér. Není divu, že děti, které ho znají ze sociálních sítí, po něm doslova šílí.

Vladimir Koldaev zvaný Vova

Parkour je jeho životní styl. Občas má i reklamní nabídky a parkour upotřebí také jako filmový kaskadér. „Dosud největší prostor jsem dostal v českém filmu Ani ve snu, kde je parkour hodně vidět a kde jsem byl v záběru poměrně často. Co se týče dublování herců, tak poměrně často jsem teď působil i v seriálu televize Nova Specialisté nebo v některých česko-amerických filmech,“ říká Vova.

Vladimir Koldaev zvaný Vova

A jakých situacích „zaskakoval“? „Ne vždy je to o parkouru, někdy prostě jen stačí spadnout ze schodů (směje se). Filmaři dobře vědí, že naše těla vydrží víc. A já mám díky tomu alespoň představu, jak filmy vznikají,“ směje se čtyřiadvacetiletý parkourista, který je známý mezi dětmi a mladistvými hlavně díky sociálním sítím… „Je pravda, že díky YouTube a Instagramu nás hodně poznávají a chtějí se fotit. Někdy se strhne hotové šílenství,“ směje se.

Vladimir Koldaev zvaný Vova

Kdy přišel zlom a z klukovské záliby se stal životní styl? „Začínal jsem v 11 letech s gymnastikou. Rád jsem v té době sledoval filmy s Jackie Chanem a videa s parkourovou tematikou. V době, kdy se ve světě rozvíjel, jsme si s pár kamarády řekli, že to chceme také zkusit, a začali jsme skákat. Z gymnastiky jsem uměl salta a triky, takže mi to šlo rychleji,“ prozrazuje na sebe dále Vova.

Vladimir Koldaev zvaný Vova

Mladým nadšencům, kteří chtějí s parkourem začít, doporučuje, když předtím nic podobného nedělali, zprvu tělo jen protahovat a posilovat. Ideálně s trenérem. „Člověk pak sám pochopí, co a kdy si může dovolit. Když to děláte postupně, vše stihnete, ale když pospícháte, zavání to úrazem. Mnohdy i vážným,“ varuje. „Doporučoval bych neskákat tam, kde se to nemá. Třeba na soukromých pozemcích. Poškozuje to jméno parkouru. Ale to vnímání se mění. Šest let zpátky nás lidé, většinou ti starší, měli za vandaly, nebo se báli, že si ublížíme. Teď už mnohdy vědí, o co jde.

Vladimir Koldaev zvaný Vova