Vojtěch Vranay je trenérem, předsedou, správcem i uklízečkou

„Jsem tady správcem areálu, trenérem, předsedou i uklízečkou. Dělám tady vážně všechno, co vás jen napadne,“ říká o své práci. „Zabírá mi to veškerý čas, od rána do večera. Ale je to pro mě spíše zábava než práce,“ dodal. Není divu, že mu na ostatní koníčky nezbývá skoro žádný čas. „Ale pochopitelně, že po Beskydech chodím rád, to je jasné,“ prohodil.

Aby toho Vranay neměl málo, tak vede fotbalovou školičku ve slovenské Korni, kde se věnuje nejmenším dětem ve věku od pěti do deseti let, a také působí ve Frýdlantu nad Ostravicí, kde je členem výkonného výboru a pracuje s mládeží.

Muž z Třince bral důchod po mrtvém otci. Hrozí mu dva roky vězení

Té se věnuje také v Ostravici, ovšem při své práci jde tak trochu proti proudu. „Snažím se dělat všechno opačně než ostatní. Práce s dětmi je totiž specifická. Každý si myslí, že tomu rozumí, a proto u dětí používají stejné metody, jako u dospělých. Děti ale potřebují jiný přístup,“ tvrdí Vranay.  „To, co si ostatní myslí, že dělají dobře, ale pro malé děti je to špatně, tak to já nedělám. To se nedá naučit, to musíte mít v sobě,“ dodal.

Fotbal dělá od rána do večera

Podle Vranaye je u dětí nejdůležitější práce s balonem, radost ze hry, radost z povedených kliček a nakonec i ze spousty gólů. „Je třeba, aby měly radost z toho, co dělají. Nemusí to brát ani tak, že hrají fotbal, stačí, že se hýbou a těší se na každý trénink,“ uvedl.

Zdroj: archiv V. Vranaye

Vranay taky poukázal na to, že výchovu mladých fotbalistů často ovlivňují jejich rodiče, což  není  vždy ke prospěchu věci. „Proto nerad připouštím rodiče k tomu, aby do toho mluvili. Jakmile máme tréninky a zápasy, neměli by se do toho míchat. Rodič, tedy většinou otec, je někdy nejhorším článkem v rámci výchovy dětí pro fotbal. Stačí se někdy podívat, jak vystupují na fotbalových utkáních svých ratolestí, co dětem říkají a co po nich chtějí. A tehdy do toho trenér musí vstoupit a někdy i rodiče usměrnit,“  tvrdí Vranay.

Jeho přístup ale funguje a sklízí taky úspěchy. Zřejmě i proto je ve výchově nových fotbalových talentů tolik úspěšný. „Rozumní rodiče tato pravidla přijímají. V Ostravici se všichni, tedy děti i rodiče, na fotbal těší a mají z něho radost. Navíc je tady krásné prostředí bez jakýchkoliv rušivých elementů,“ těší jej.

V Třinci hořel dvojdomek. Jeden člověk se při požáru zranil, škoda čtvrt milionu

Bývalý fotbalový brankář před lety chytal za Košice, poté u něj ale dostalo přednost studium. Coby trenér mládeže působil taky v Dobré, Třinci, Hlučíně a Baníku Ostrava, kde během roku a půl načerpal řadu zkušeností. „Dalo mi to hodně,“ vzpomíná na své působení v jednom z největších klubů v republice.

Vojtěch Vranay nemá fotbal jen jako vášeň, ale taky jako svou práci, které věnuje spoustu času a energie. Neleze už mu ale někdy tento sport krkem? Ani náhodou! „Nic jiného vlastně nedělám, je to pro mě zábava v krásném prostředí na Ostravici, je to relax, ať už s dětmi nebo s chlapy, kteří momentálně hrají I.B třídu. Po nedohraném podzimu jsou zatím první,“ uzavřel Vranay.