Ve svých dvaaosmdesáti patří mezi nejstarší obyvatele Olbramic – byť osmdesátníků v obci žije ještě spousta. To především proto, že v posledních letech se skladba olbramického obyvatelstva výrazně obměnila.

Starousedlíci však paní Danielu berou skoro za duši obce. Aby ne, když v ní aktivně žije už od svých šesti let. „Po válce jsme se sem přistěhovali ze sousedních Zbyslavic, když nám vybombardovali domov,“ popisuje stále vitální žena své olbramické začátky.

Deník v ulicích Olbramic.
Deník na návštěvě: Olbramice, obec v kopci roztříštěná mezi tři okresy

Poté, co se vyučila prodavačkou, v obci dlouhá desetiletí pracovala v jediném tamním obchodě. „Zažila jsem ještě původní obchod naproti tomu stávajícímu, kde je škola. Tam jsem coby vedoucí měla k ruce jednu prodavačku na čtyřhodinový úvazek,“ vzpomíná paní Daniela, co předcházelo akci Z, během níž byl vystavěn tehdy nový olbramický obchod.

I na něm už je dnes velmi vidět zub času. Paní Daniela na něj ale ráda vzpomíná v dobách jeho největší slávy, kdy jí s chodem pomáhala paní Irenka. Tehdy to byla ještě Jednota. Až v posledních letech – poté, co společnost obci v rámci rušení drobných prodejen nabídla odkup – začali jedinou prodejnu v obci udržovat původem zahraniční prodejci z východu.

Důchodci se necítí staří

„Poslední prodavačky už ani neznám, naposledy jsem tam nakupovala před lety, když jsme pořádali schůze v klubu důchodců. Dnes mi nakupují dcery, občas mě i někam vytáhnou,“ říká Daniela Pavlíčková o dříve neodmyslitelné součástí svého života. „Tenkrát to bylo jiné, chodívala tam celá vesnice. Nebylo tolik aut a ceny byly všude pevně dané.“

Starosta Olbramic Ladislav Bárta.
Neuvolněný starosta Olbramic Bárta: Funkci jsem bral jako určitou výzvu!

Podle olbramické vrby, jíž se lidé v průběhu desetiletí svěřovali se svými radostmi i strastmi, noví obyvatelé nejeví přílišný zájem ani o tamní spolkový život. Sama si však život v Olbramicích nemůže vynachválit. Stále se schází s vrstevníky z klubu důchodců, přestože z původních více než šedesáti jich zbylo už jen osmatřicet.

„Generace, která by nám dozrála, k nám nechce, protože se ještě necítí stará (směje se). Šedesátníků tak máme minimum,“ uzavírá vyprávění žena, která si díky podpoře obce v uplynulých dnech užila s vrstevníky výlet lodí na Slezské Hartě a kochala se krásami zámku v Hradci nad Moravicí.