Ve škole se zaměřujete i na výuku nejmenších dětí. V čem všem jsou tyto hodiny specifické?
Petra Strá Fingerlandová (PSF): Už od doby založení jsme La školu ohlašovali jako školu pro děti ve věkové kategorii 0+. To bylo samo o sobě specifické a možná stále je. Učíme v prostředí kina, tedy v pomyslně divadelním prostoru, ale doplněném o kinosálovou elevaci. Tomáš je v centru dění, na jevišti, s rodiči a dětmi. Já sedím dostatečně vysoko, abych nikoho nerušila, a dívám se. Režíruji očima a ukládám si podněty pro další hodinu právě podle dětí, které se nám ve třídě v semestru sejdou. Specifické je tak nějak všechno. Pokusím se to shrnout do jednoho slova: Spolupráce.

Přečtěte si příběh statečného malého Fandy:

Maminka se k postiženému Františkovi nehlásí. Vychovává ho tatínek.
Fanda má vzácnou genetickou vadu. Táta se za něj rve jako lev, máma ho opustila

Nejdůležitější osobou při výuce je tedy Tomáš?
PSF: Ano, nejdůležitější osobou je Tomáš jako učitel, skladatel a herec, ale celá hodina probíhá tak, že stejná síla pozornosti je přenášena na děti. U nejmenších prostřednictvím rodičů, kteří jsou samozřejmě přítomni, děti drží v náručí a sedí spolu na podlaze. U starších dětí se mohou začít vzdalovat a dívají se na hodinu z hlediště jako na představení. Díky nasazení a spolupráci všech zúčastněných se může odehrát specificky unikátní komunikace v kulisách hudby a divadelního příběhu, na níž spolupracují všichni, a stává se tak pro ně nezapomenutelnou.

Z výuky v La Škole.Z výuky v La Škole.Zdroj: Se souhlasem La Školy

Autorský repertoár pro celou třídu

Co vaše nejmenší žáky při výuce hudby nejvíce baví?
PSF: Děti poznají, když nějakou píseň složíme konkrétně pro ně. Tomu se občas nevyhneme, pokud je to potřeba, a důvody nechci moc zveličovat, protože nejsme muzikoterapeuti. I když, jak jsme v průběhu zjistili, vedení k autorské tvorbě terapii způsobuje. Skládáme repertoár pro celou třídu, kterou bereme jako tvůrčí jednotku. Děti baví opakování rituálů jako třeba úvodní znělka, píseň na přání či závěrečné tance. Na to, co se odehraje mezi tím a co je překvapení i pro nás, se asi těší také, ale je to někdy tak napínavé a mnohem pestřeji emotivní než vyloženě zábavné, že je to spíš vlastně láká. Je to dobrodružství, kde se může stát cokoliv. Někdy je to i pláč.

Jak to vypadá v La škole?

Zdroj: Youtube

Bývá pro děti obvykle těžké překonat stud a začít hrát?
PSF: Podle charakteru dětí při jednoduchém rozlišení extravert – introvert. Je to tedy jednoduché i těžké. Originální nastavení dětí nechceme měnit a dáváme na to pozor. Ale pracujeme s tím a podsouváme výzvy oboustranně. Pro extraverta, který je inspirativní svou odvahou a energií, bývá těžké se stáhnout a dát prostor někomu uzavřenému. Pro toho, kdo se stydí, ale skoro to překonal, je křehký moment v jeho sólu, jakkoliv tichém, kdy jej se zatajeným dechem sledují všechny děti a rodiče a mentálně ho podporují a společně to tam „dosunou”.

Jaké výhody mají látkové pleny?

Látkové pleny šetří životní prostředí. Jediné dítě v jednorázových plenách je zodpovědné za tunu odpadu.
Návrat látkových plen? Rodiče s "látkovkami" ušetří peníze i životní prostředí

Je to velký adrenalin?
PSF: Je to adrenalin jako při sportu. A děti nejsou jen extraverti nebo introverti, ale nekonečné kombinace povahových vlastností. Pro učitele je výzva, aby takzvaně vyhověl celé skupině, která se mu navíc hodinu od hodiny proměňuje. La škola vede k autorské tvorbě. A jakmile se toto v dětech probudí, máte najednou třídu plnou autorů. A řešíte nové pedagogické, dramaturgické a hlavně hudební situace.

Jednostrunná kytara Gingo.Jednostrunná kytara Gingo.Zdroj: Se souhlasem La Školy

Skládají také děti

Vzpomenete si na nějaký výtvor vašich žáků, který vás nejvíce překvapil?
Tomáš Fingerland (TF): No určitě. S vlastní tvorbou děti přicházejí ve věku od tří, určitě pak od pěti let. Z části hodiny, která se jmenuje Píseň na přání, kdy děti zpívají do rekvizity mikrofonu, samozřejmě jako by byl zapojený, se postupně stává předvedení vlastní písně, což se děje obvykle ještě v koprodukci s rodiči. Jsme překvapeni ze všech autorských skladeb, co jsme na hodinách slyšeli.

Vážně?
Ano. Všechny byly tak kvalitní, že nám absolutně konkurují. A líbí se celé třídě. Všichni si ve finále zpívají, co se na hodinách předvede, a pobrukují si i po skončení hodiny. Neříkáme to takto neurčitě, protože bychom si snad nepamatovali, s čím kdo přišel. Doteď si vybavíme každého, kdo předvedl své první vystoupení, tedy přinesl vlastní píseň. I po letech jsou to pro nás dojemné chvíle. Nejde se vůči tomu zocelit.

Jaké deskové hry můžete hrát s nejmenšími?

Děti a stolní hry.
Deskové hry mají na děti pozitivní vliv. Učí je strategii i unést prohru

Vyvinuli jste hudební nástroje vhodné pro malé děti. Například jednostrunnou kytaru. Jak jste dospěli k nápadu vytvářet vlastní hudební nástroje a jak dlouho jste na nich pracovali?
TF: Ano, jde o Gingo, jednostrunnou kytaru. La školu vytváříme ve dvou. Naše kapacity jsou tím limitované a ne každý má možnost přijít do výuky. S Gingem je možné naši hudební metodiku zažít i bez nás. Doteď Gingo připravujeme pro vstup na trh tak, abychom jej dokázali dobře obklopit metodikou a vyrobit ho i levněji a dostupněji pro každého.

Z výuky v La Škole.Z výuky v La Škole.Zdroj: Se souhlasem La Školy

Nechat se spotřebovat

Jaký cíl si jako pedagogové kladete? Je pro vás důležitější umět žáka naučit preciznosti a virtuozitě, nebo mu ukázat, že hudební kreativita je zábava?
TF: Naším cílem je „nechat se spotřebovat”. Přicházíme s vlastní tvorbou tak, aby inspirovala děti a dovolila jim najít jejich vlastní repertoár. Preciznost spatřujeme spíš v tom, jak se dětem mění návyky, ale zůstává jim jejich originální nastavení, aby zůstaly přirozené a abychom jim svým příkladem byli takovým vzorem, že je ani nenapadne se předvádět. Samozřejmě dbáme na to, aby děti dokázaly ladit, mít rytmus a aby si postupně vybraly nástroj pro sebe. Zábava to je každopádně, ale zároveň také práce. Děti už od nulté třídy učíme umět dávat pozor a ztišit se, kdy je potřeba. To by někomu mohlo přijít zvláštní a možná přísné. V nejnižší třídě jsou to okamžiky, které hned prostřídáme s uvolněním, ale do výuky pravidla zasazujeme každou hodinu. Vytváříme tak fragmetny utkvění a odzbrojující volnost.

Kuriózní případ chorvatských dvojčat:

V Chorvatsku se narodila dvojčata, která kvůli dvouminutovému rozestupu nemají stejný rok ani den narození
Narodila se chvíli po sobě. Chorvatská dvojčata ale nemají stejný rok narození

Projekt Miminka a maminky.Zdroj: Deník/Jan LakomýNa co by správný učitel hudby pro nejmenší děti měl nejvíce dbát?
TF: Aby nepředstíral, nepřehrával, aby udržel maximální míru etiky a, kéž by, také umělecké estetiky.

Je vhodnější děti v takto nízkém věku směřovat spíše k interpretování předem daných melodií, či k improvizaci?
PSF: Jde o kombinaci obojího s mírnou či větší převahou improvizace. Už u malých dětí dobře funguje také spojování vysoké abstrakce s těmi nejvíce obyčejnými věcmi, které pak právě vyplynou jako vzácné a krásné. Podobá se to kouzlu.