Kliknutím zvětšíteNejprve si ujasněte, čeho chcete dosáhnout. Je přece rozdíl, jestli toužíte „jen“ pokecat si na dovolené na pláži s prodavačem zmrzliny, nebo potřebujete zvládnout odbornou konverzaci na mezinárodním sympoziu.
Chcete-li se především domluvit, zaměřte se na osvojení určitého množství slov, na konverzační fráze a obraty. Pokud hodláte pracovat s písemnými texty, orientujte se víc na pasivní slovní zásobu. Po obecných slovíčkách se pak zaměřte na výrazivo blízké vašemu oboru. Jen slova vám ovšem stačit nebudou, gramatice ani v jednom případě neuniknete.
Doma, nebo ve skupině?
Hned na začátku se také rozhodněte, jestli budete ryzím samoukem, zda si připlatíte za individuální výuku, nebo se přihlásíte do skupinového kurzu. První metoda není moc šťastné řešení. Nasoukáte do sebe sice spoustu slov, ale nebudete mít žádnou kontrolu a nejspíš vás to brzy přestane bavit.
Výhodou individuální výuky se soukromým učitelem je, že ji můžete zcela přizpůsobit svým časovým možnostem a korigovat i tempo. Při výuce ve skupině sice občas budete čelit pocitu trapnosti, ale to asi každý. Plusem je, že na kurzy budete nuceni docházet, protože jinak by vám ostatní studenti utekli.
Krabička, či jiné metody?
Přinuťte se k pravidelnému učení. Pokud nijak výrazně nespěcháte, dejte si za cíl naučit se pro začátek každý den třeba jen deset nových slovíček. To není moc, ne? Za měsíc jich máte už tři sta, přičemž na základní konverzaci vám jich stačí kolem tisícovky. Zkuste „krabičkovou“ metodu: Nastříhejte si papírové čtverečky a na ně napište z jedné strany slovo česky a z druhé strany přeložené do cizí řeči. Dejte je do krabičky a každý den si kartičky náhodně vytahujte a trénujte.
Nepodceňujte ani klasický sešitek – vlevo české slovo, vpravo totéž ve zvoleném jazyce. Máte-li výukové CD, pouštějte si ho i v autě. A hlavně: Ať jste kdekoliv, mluvte! Je jedno, že se na začátku budete vyjadřovat jako indián, zahraniční protějšek vaši snahu určitě ocení i tak.
22
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
